Delete, ono je rozdíl, jesti máš byt prázdný dva roky a třeba v něm děláš rekonstrukci, a byt, který budeš potřebovat výhledově tak za 10-15 let. To je pak jako u nás: já třeba bydlím v bytě, který není zcela bezbariériový. Jenže přiměřené bydlení jsem musela řešit včas, ne až budu sedět na vozíčku. A včas taky proto, že jako důchodci mi pak už nikdo hypotéku nedá. Takže jsem na hypo koupila garsonku s tím, že tam bude do dvou let výtah. Teď teda vidím, že hned tak nebude, ale cena byla díky tomu přiměřená. Dneska, po pouhých 4 letech, je její cena pomalu na dvojnásobku! a nemá tendenci klesat. A to jsem to kupovala v době, kdy jsem si říkala, že ceny jsou už na vrcholu a že už teda kupuju 2 minuty po dvanácté. Jenže dřív na to prostě nebyly prachy a já jsem jako zaměstnanec měla plat, že jsem se za něj doslova styděla, to snad i uklízečka v Lidlu měla víc než já. Mně pomohlo to, že nás firma vyhnala na živnosťáky a že při nulových nákladech uplatňuju 60% paušál. Čili paušál jsou nezdaněné prachy, které mi zůstávají v kešeni. Díky tomu jsem začala mít konečně i normální příjem, za který jsem se už nemusela stydět. Byt budu potřebovat za nějakých 10-12 let, ale koupit jsem ho musela včas a nechávat prázdný se mi nechce. Přece jen mi nájem pomáhá tu hypo splácet a nájemník je šťastný, že sehnal na místní poměry levný byt. Dokonce mu nevadí ani 4.patro bez výtahu, je mladý a rád si to vyběhne. Já bych to za den udělala tak 2x a musela bych jít večer na rehabilitaci