Buřte,

já rozhodně každej den neklohním. ale i ten chleba a sýr a rajčata se musejí koupit a pak umýt, nakrájet. Děti jsou velký, můžou nakoupit. Ale já nějak neumím dopředu odhadovat. ČaSTO jim dám, ať nakoupí a pak se to vyhazuje. Takže tyhle věci, co nevydrží kupuju až operativně cestou z práce.

No a třeba naplánuju, že večer nic nemáme, tak si uděláme pohodu. A pak přijdu domů a dítě mi oznámi, že dostalo pětku a co s tím, že tomu nerozumí. Tak místo pohodičky řešíme matiku nebo angličtinu. Nebo přijdu domů a dítě bolí hlava. Takže zase nic. Nebo mi oznámí, že jde ke kámošovi a přijde až večer. Nebo že má domluvenou pařbu. A pak, když se to hodí dítěti, zas třeba nemůžu já.