Vyrostla jsem u řeky a byla sama u vody od mala - dobrodružné výpravy, odlov žab, průzkumy, brodění, plavání, potápění, pokusy chytit rybu... Od malička jsem věděla, že voda může být nebezpečná, uměla jsem plavat a nedělala žádné vodní vylomeniny. Dítě bych pustila na koupání samotné ve věku, kdy umí dobře plavat, je s vodou obeznámeno a má z ní respekt. A to je úkol pro rodiče. Pak už je to na dítěti a Andělíčku strážníčkovi. To mi připomnělo, že není na škodu, aby dítě umělo " andělíčku můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku, opatruj ji ve dne v noci, od všeho a od zlé moci."
S mými dětmi jsem praktikovala respekt a samostatnost, pozvolna, asi tak od devíti, desíti let. I ve vodních záležitostech.