Kdyby šlo jen o mě, tak bych to nějak vydržela, ale mám velké obavy, jak se to podepíše na dcerách, hlavně na té mladší. Už teď je z ní hromádka neštěstí. Nechce se jí domů. Doma se ode mě nehne na krok (má pocit, že mě musí před manželem chránit). Stále jí musím slibovat, že na manželovy narážky nebudu reagovat, aby se jeho reakce nevystupňovala. Nechce chodit ven s kamarády, musí to přece doma pohlídat . Dokonce ji do hlavy nasadil brouka s tím milencem. Před pár dny jsem šla na větší nákup a chvíli jsem se zdržela. Dcera volá kde jsem a že jí musím poslat mms, že jsem opravdu v supermarketu a né s nějakým chlapem .
Mam pocit, že bych v této chvíli měla upřednostnit blaho dětí nad majetkovým vyrovnáním...