Hele, znám, je to hnus.
Jednou jsem šla s nevidomou sestrou za babkama, myslím, že ty krávy mluvily schválně tak, abychom to slyšely. V tu dobu zemřel ve 23 letech náš soused na srdeční vadu. Ségře bylo tak 14 let. Babka: "Chudák Kája, že mosél umřít. Taký mladý. Proč si Bůh nevzal radši Marušku, šak stejně nic z toho života nemá, když je slepá."
Ségra od 4 let chodila sama po vsi známé kratší trasy, zavolala na nás, abychom ji převedli přes rušnou silnici, jinak chodila k babičce, tetě a za kamarádkou klidně sama. Se mnou lozila po stromech jak veverka. Každý měsíc byla jeden týden doma, protože byla hodně popředu od spolužáků a nudila se, tak učitelka vždycky poprosila mamku, ať si ji necháme doma, ať má co dohánět a nenudí se. Studovala češtinu latinu na FF, umí paličkovat, plést, vaří, zvládá vše kolem sebe a rodiny, jezdí sama po světě (dvakrát byla dokonce v Indii). Je několikanásobná mistryně Evropy v kuželkách. Tak teda fakt nevím, nezdá se mi, že by její život byl prázdný.
A ještě mamka přerušila styky s jedněmi známými, kteří zase prohlašovali, že se máme modlit za spásu její duše, že je to trest za něco, co udělal nějaký náš předek a že mají nechat na vůli Boží, zda přežije, že ji nemají naši nechat operovat (měla zhoubné nádory v očích). Zajímavé bylo, že když si za pár let vystřelil nějakou výbušninou oči jejich syn, nenechali to na vůli Boží a běhali s ním po operacích.
Z volů si nic nedělej.