Mluvit na děti anglicky (natož jiným jazykem) doma nás ani nenapadlo. Já mluvím blbě, manžel sice dobře, ale se špatným přízvukem a nevím, jak by zvládl takovou tu běžnou "domácí" slovní zásobu. Pamatuju, jak vyprávěl, že bavili s jeho americkým šéfem o dětech a manžel musel koloběžku předvádět pantomimicky, netušil, jak se to anglicky řekne Pořídila jsem nějaké pohádky v Aj, ale musím říct, že se to moc nechytilo. Syn se pasivně velmi dobře naučil "na tom blbém internetu", aktivně netuším, jak na tom je. Dcera je zatím myslím trochu "zaseklá", obávám se, aby nedopadla jako já - ve škole jedničky, v praxi nepoužitelná. Ale zase ona má takovou uvolněnější povahu, myslím, že to časem dá. Ve škole mají obě děti konverzace s rodilým mluvčím tuším od 2. třídy, mají pěkný přízvuk, rozhodně lepší než manžel Jako druhý jazyk mají od 5. třídy španělštinu (vybrali si sami), syn už tedy vlastně 4. rok, ale nejsem schopná ověřit jak jsou na tom (kromě toho, že mají jedničku na vysvědčení), ze Šj nevím vůbec nic