No ano, pracovní a finanční komfort nijak nepopírám.
Práce, kterou dělám, mě vyloženě těší a nabíjí – je dobrý nápad ji opustit a vyměnit za lépe placenou, která mě ale těšit nebude? Vzhledem k bydlišti by to byla nejspíš pokladní v Lidlu.
Prachy, které děti celkově potřebují, na školu, ale i na zábavu, to je lyžák tamhle, škola v přírodě tuhle, kroužek, kroužek, kroužek, nové boty a bundy, taneční a nové šaty a boty... to by po rozvodu nebylo, nebo bylo u tatínka, já bych byla ta, co pořád škudlí každou kačku a nutí je do učení – a tenhle model vidím hodně kolem sebe a rozhodně ho nechci!
Stále doufám, že se můžeme vrátit k našemu partnerství, že nám někdopomůže, poradí – hlavně on se tomu v dobrých dnech nebrání a myslím, že jakmile bychom začali někam chodit, že by to nevzdal.