Poslouchám docela pravidelně zahraniční zpravodajství. Před časem jsem slyšel mluvit jakéhosi indiánského náčelníka, který zdůrazňoval, jak je potřeba mluvit o příkořích, která se jim stala. Přesně to vystihl. Náčelník dříve znamenalo válečník, dnes v podstatě politický aktivista. Dokonale to vystihl, živit pocit ublíženosti. U Normimberského procesu navíc šlo o potrestání nacistických špiček, nejvyšší generality, nebyli tam myslím ani řadoví generálové. Vůbec nešlo o stíhání dvacetiletých vojínů nebo svobodníků. S těmi se nikdo nepáral, Rusové takové zastřelili na místě a bez soudu, pen neštěkl. To zastřelení přitom bývala ta lepší varianta než různá zvěrstva jako svázat ocelovým drátem, polít benzínem, zapálit aj.

Tady různým spolkům typu bojovníků proti fašismu či jak se to jmenuje, tak asi jde víc o živení křivdy a hlavně nenávisti vůči někomu. Co na tom, že ani děti těch zločinců nejsou naživu, případně jde o velmi staré lidi. Bude to jak s americkými černochy. Od zrušení otrocví přes 150 let, ale neustále živit ty křivdy bývalých otroků. Nejlépe černochy typu Obamy, tj. syna afrického přistěhovalce a Američanky s mixovaným evropským původem.

Mně vadí dvojí přístup. U nacistů se živí pocit viny vůči Němcům, která já vnímám jako lidi, kteří poskytly azyl i trvalý domov velkému množství českých emigrantů, vč. mých různých příbuzných. Ten azyl poskytovali lidé nebo systém, co já pamatuji. Kdežto u zvěrstev komunistů nebo Rusů se způsoby KGB, kteří už opustil marxismus, tak tady se najednou mluví o humanitárních důvodech. Tohle dělal právě Klaus, rád živil antiněmeckou notu.

Ten Gruzínec nebyl tak mladý, jak ten velitel, co ho nechal umlátit. On se s nimi nějak dohadoval, nevím jestli se mu nechtělo vyšpulovat zadek, aby se doktorka podívala dovnitř. Tak ho umlátili.