Tak zdroje výchovných rad a představ existují už dlouho, akorát ty cíle výchovy se poněkud mění a co si budeme namlouvat, ještě nedávno to byla poslušnost, co nejvíce ohnout a divně nevyčnívat. To pak není těžké nabýt ve svobodomyslnějším prostředí dojem, že to děláme lépe. Moje máma si asi nemyslela, že to dělá lépe než její rodiče, spíš mám dojem, že ji mrzelo, že nedosahuje jejich výchovných výsledků a nemá vycepované děti. Mít dnešní zdroje informací asi by ledacos zvládla lépe, přirozeným talentem a vrozenou empatií vůči dětem úplně neoplývá a bez vedení si s nestandardním dítětem nevěděla moc rady, takže v dobré víře holt něco poněkud pohnojila.