Asi bych se vždy řídila vlastním pocitem v danou chvíli... třeba společenský ples v režii zaměstnavatele jsem už nezažila víc jak 20 let
a pokud jde o jinou firemní zábavu než ples, tak byť s tancem, pravidla jsou už mnohem volnější... osobně bych na firemní akci opravdu nerada byla v situaci, že si musím zatančit s každým kolegou, jež mě vyzve k tanci - obávám se, že bych si nesedla celý večer, nehledě na to, že než by došla řada na každého, byli by někteří už velmi společensky unaveni
jinak pokud by mě vyzval někdo, s kým tančit nechci, prostě bych odmítla - slušně, pokud by přišel slušně, důrazně, pokud by byl vlezlý... ovšem taky je fakt, že odmítám tančit pouze s vlezlými nebo opilými lidmi, tím se to poněkud zjednodušuje
k situaci č. 2 - rozhodně nepovažuji za povinnost, aby mě vyzval k tanci partner manželovy tanečnice
a k situaci č. 3 - opět podle pravidel situace 1, netančím pouze s opilými nebo vlezlými lidmi, takže to poměrně zjednodušuje situaci
navíc teda v rámci rodiny bych se nijak nenechávala svazovat společenskými pravidly
a co se týče nebinárních osob či transgender osob, pokud je mi osoba sympatická, klidně si zatančím, u společenského tance teda trvám na tom, že já tančím ženskou, jinak ať si vyzve někoho jiného ostatně už jsem se ženou tančila, dokonce jsme obě byly v šatech, nijak to nevadilo nikomu