Myslim, ze si žijeme nesrovnatelne líp, než všechny generace před námi.

Moje prababicka byla sirotek, za první republiky vychovavala 2 nemanzelske děti, celý život drela v zemědělství. Fyzicky pracovala až do 84 let, to už nemusela, ale bavilo ji to. Když onemocněla a musela ležet, náhle zemřela.

Mamka je po prababicce, sice pracuje duševně, ale v 78 letech jezdí na kole nebo pobíhá po městě.

Asi se to dědí ob generaci, babička byla spíš líná a s nadváhou.

Táta umřel v 75 letech, až do smrti dělal na dvou zahradách a prejizdel mezi nimi vlastním autem, žil hodně společensky.