Popravdě, tématu jsem si všimla v momentě, kdy jsem sama chtěla zakládat podobné. Jen dceři je 22 let.
Studuje VŠ, pracuje, bydlí s hochem, vše sluncem zalito. Je spokojená a září, z čehož mám pochopitelně radost. Jen zcela odstřihla původní rodinnou linku. Jezdí domů cca 1x za 3 týdny, volá cca 1x za týden. Když přijede, komunikace spíš drhne...
Vím, že je to logický vývoj, jsem ráda, že je samostatná a daří se jí... jen je mi kapku smutno po časech, kdy jsme si rozuměly a trávily spolu čas. Ona se velmi vymezuje, vše si řeší sama, v podstatě mě přestala potřebovat... źe začátku byl prázdný byt a čas zcela pro sebe prima změna, teď je to spíš o tom najít si nějaké nové věci do života...