Konzervo, pracovala jsem tehdy jako mzdová účetní outsourcingové společnosti, a jednou z firem, kterým jsem počítala mzdy, se stal Provident. Jejich byznys mi přišel tak mimo, že všechna práce pro ně mi nedávala smysl. Navíc jsem tam musela docházet (chtěli mít den dva v týdnu "svoji" mzdovku po ruce), a bylo to trochu takové pracoviště, co popisuje Valkýra: kdo si nepovídal, byl špatně divnej. No a já přišla, pozdravila, sedla, pracovala, zodpověděla případné pracovní dotazy, dopracovala, zvedla se, nashledanou... Když mi vysvětlili, že se straním a nezapadám a kdesicosi, přidala jsem k profesnímu chování "nezávazný pokec", ale byla to pro mě už úplně nesmyslná zbytečná práce navíc. Změnila jsem tehdy ve své firmě pouze pozici – ze mzdovky na konzultanta mzdového a personálního softwaru, to už bylo v pohodě, navíc daleko pestřejší.