Marťasíno, já se takhle málem nevdala
Během obřadu nám naše oddávající tak dojemně hovořila (moje bývalá třídní na zš, dojemné samo o sobě) a najednou slyším zezadu tříletou neteř jak zahlásila "tady něco smrdííí" a úplně mě to odrovnalo, jenže v ten okamžik padla ta otázka, jestli si beru manžela dobrovolně a já nemohla to ano vyslovit, jak jsem se dusila smíchem... byla to dlouhá chvilka, až se po mně začal manžel tak podezíravě ohlížet (neteř neslyšel) a tvářil se tak nervózně, že mě to odbouralo ještě víc
když jsem to po letech viděla na videu, trvalo to pár vteřin, ale v mé paměti to byly dlouhatánské minuty, kdy jsem se pořád jen smála a nedokázala to ANO říct