Dari,
Tak povím ti svuj pribeh.
Neřekla bych že jsem hloupá husička co neví o čem jsou vztahy, manželství a rozvody. Dokonce i vtípky v našem vztahu na toto téma probehly.
Dokonce si o sobě myslim, ze se umím a vždy jsem uměla se o sebe postarat. I finančně nejak, takže jsem se v tomhle smyslu opuštění nebála.
Nicméně koukni se na má témata pred 2 lety.. jestli tedy není smazáno, jak zoufalá, nepřipravená a emočně zraněná jsem byla.
Nejde se pripravit. NIKDY! Buď máš zrovna správné rozpoložení a povahu a probehne to hladce a nebo jsou okolnosti prostě nepříznivé. A semele tě to. Já věděla o svém chlapovi že je chlap a může k tomu dojit jako všude. Dokonce jsem i párkrát prohlásila že radši nic nevědět. Ale realita je úplně jinde.
Zjistila jsem že jsem mu tak moc věřila že se to nestane a tak moc jsem byla navázaná emočně, že jsem fakt v první chvili nechtela žít. A ta reálná emoční houpačka trvala 2 roky. Ne tak intenzivní jako na začátku ale trvalo to dlouho než jsem se oklepala. A žere mě to dodnes určitým způsobem. Nejde s tím nic dělat. Jen to žít a pomalu menit nastavení.
Dodneška když to intenzivně řeším jsem schopná se rozplakat. Jsem sangvinik a realista. Nic z toho nepomohlo.