Mí rodiče nesportovali (zdravotní důvody) a tak jsme my děti lyže ani neměly. Naši sportovnímu vybavení nepřikládali důležitost, takže když jsme měly jet na lyžák, sehnali kdovíkde kdovíco, měli jsme předpotopní vázání (Gertsch?), když už spolužáci měli úplně jiné, pamatuju si, jak byly lyže přivázané řemínky k noze a po pádu se člověk válel i s lyžema, bylo to o úraz, nebyla jsem vyloženě nesportovní typ, naopak, pořád jsme byla venku, běhala, šplhala, takový ten přirozený pohyb, ale na lyžích jsem byla za outsidera a samozřejmě jsem se za ten týden lyžovat nenaučila.

Neumím to teda dodnes, pro mě je ideální běžkařský okruh na rovině, tam si dám dobrovolně do těla, aniž bych měla v očích smrt :-D.

Dnes je to jiný, vybavení i z druhé ruky už je všechno moderní (současné).