Myslím si, že se líp řeší ty mírné formy OCD.
Já tím trpěla kdysi, teď to svádím na manžela. Nevypínal sporák a jen ztlumil plyn na minimum a odložil hrnec či pánev. Občas tam pohodil i utěrku.
Už se mu to podařilo i s indukcí. Udělal si na pánvi maso, odložil prázdnou pánev na jinou plotýnku a zapnul ji na 1. Všimla jsem si asi po dvou hodinách.
Zamykání dveří je u něj sázka do loterie. Minulý byt byl v paneláku bez výtahu v přízemí. Všichni museli kolem nás. Během dvou týdnů zvládl klíče nechat zvenčí, zamknout zámek aniž by předtím dovřel dveře, nezamknout ani nezabouchnout (byla tam koule). Zjistila jsem to po návratu z práce. Měli jsme skvělé sousedy, nic se nám neztratilo.
V domě mi potvrdil, že jsou zamčené dveře do sklepa a odjel v pondělí. Ve čtvrtek jsem zjistila, že máme odemčeno. Schody do sklepa máme hrozné, ale chodím to kontrolovat.
Ale za to, že jsem v práci lomcovala klikou, jestli je zamčeno, fakt nemůže. Před dovolenou jsem se naučila fotit sporák a místo pro žehličku na vlasy i prádlo. Taky jsme se kvůli mě vraceli. Jednou oprávněně.