Monam, to je hrozně těžký, já si tohle vůbec neumím představit. Naše děti od té doby, co nevěří na Ježíška, vždycky berou v úvahu cenu dárku a reálnost jeho vlastnictví v našich podmínkách a žádných monumentálních a jinak nereálných darů se nikdy nedožadují. A to bychom si i mohli dva iphony na Vánoce dovolit. Ovšem nejsem si jistá, jak moc velký mají děti přehled o naší majetkové situaci; z manželových řečí mohou mít pocit, že sice máme nějaká pole, ale jinak musíme dost šetřit (a taky i celkem šetříme, ony náklady rostou, příjmy zase tak ne). A tedy ani my s manželem tak drahé telefony nemáme, já snad mám obyčejnější než syn. Takže nevím přesně, co bych dělala, kdyby na nějakých drahých darech trvali, ale určitě vím, že bych je nepořídila jenom proto, aby neprudili, neplakali a jinak nevydírali. A tedy ani ty skromější dárky, co si přejí, nedostanou všechny, tedy z různých objektivních důvodů, ne nějak z principu, aby si nemysleli.
Vaše děti netuší, jak na tom finančně jste a že případně, i když nějaké úspory jsou, není rozumné je utratit za drahé mobily a zbytečné drony? Nelze si s nima sednout a ukázat jim njaký přehled příjmů a výdajů Vaší rodiny a uvést je do reality?