Ropucho, tak mě vždycky fascinuje "Tuzex nebyl problém". Vím, že naši v Tuzexu v mládí něco koupili. To jsem ještě nebyla na světě. Po čem jsem intenzivně toužila, to byl kazeťák (už po revoluci) a legíny (ty jsem dostala), ale byly kus nad kotníky a to se tehdy fakt nenosilo. Chtěla jsem moc Barbie. Haha. Babi mi koupila u stánku takovou špičatou rezavou s vlasy všitými uprostřed hlavičky, takže nešla učesat. Tím se ne zoufalství prohloubilo. Jinak si z dětství úplně nepamatuju, že bych si něco hrozně moc přála. Možná ji, ale tak nějak jsem tušila, že smůla. O Tuzexu jsem asi neměla potuchy.