"Shlížíme s despektem na tato historická období - je to dané vírou?"

Řekla bych, že to má víc příčin. Člověk přirozeně vnímá čas nelineárně. Větší důležitost přisuzuje času a událostem za svého života a v nedávných dobách. K tomu je objektivně technologický vývoj v podledních staletích a desetiletích rychlejší a navíc předtím máme v kolektivní historické paměti "zkušenost" z obřího propadu ve středověku, ale už v ní nemáme, co za kultury byly předtím. To jen posiluje dojem, že tímhle tempem jde vývoj stále a lineární aproximací intuitivně dospějeme k tomu, že z opice jsme vzešli pár tisíc let zpět.

No a k tomu se přidá to, že jiné kultury spíš ignorujeme a klidně mohou být i dnešní, jen geograficky a kulturně jinde. Tak proč ne někdo, komu přes ty věky nerozumíme. A navíc, to je přece jasná věc, že v tom pravěku neměli naše emoce a způsoby uvažování a vyjadřování, protože kdyby měli, tak se z těch svých hrozných tragických životů museli hroutit a ne se množit a přežívat. Tak si to pro vlastní útěchu sfoukneme s tím, že to vlastně ani úplně nebyli lidi jako my.

Ale jsem samozřejmě laik a ne kulturní antropolog, takže si to jen tak soudím.