Zdravím vás, holky a jdu si pro radu.

Mám takovou prekérní situaci a prostě se nedokážu rozhodnout co mám udělat, aby to pro naši rodinu bylo nejlepší. Jsem na nemocenské s depresí, ale už cítím, že díky lékům se mi dělá lépe, ale ještě nejsem úplně ok. Lékař říkal, že to nějakou dobu trvá, než se ta psychika zaléčí a tak jsme se dohodli, že ještě chvíli se doma budu léčit, ať do toho po příchodu do práce nespadnu znova. Sama na sobě cítím, že to ještě není ok natolik abych zvládla pracovat a dr. mi doporučil dát si čas. Ale problém je, že ta moje té psychice nepřidala, naopak. Je to náročná práce s lidmi, do toho tam je nepříjemný kolektiv lidí i nadřízených. Lidi se tam vzájemně ve velkém pomlouvají za zády a navíc je to za hodně špatné peníze, ale nic lepšího jsem v našem kraji nesehnala. Všechno nahrává tomu, abych si sbalila svých pět švěstek a šla. Nejen, že tam nejsem šťastná, ale jsem tam vyloženě něšťastná. Vím, že se tam už prostě nemůžu vrátit. Takže jsem si vytiskla výpověď a byla už rozhodnutá. Jenže pak jsme to probírali s manželem a jelikož se snažíme o dítě (teprve krátce), tak jsem se nakonec dobrala k tomu, jestli je to moudré tu výpověď dát. Vím, že už do té práce nechci a nemůžu. Zároveň otěhotnět nemusím hned a počítám i s tím, že se to nemusí dlouho dařit. Nebo může nastat potrat. Dívám se po nové práci, ale na životopis mi zatím nikdo neodpověděl a nabídky tady jsou spíše pro muže a technické obory, což já absolutně neovládám. Navíc se bojím, že mě třeba vyhodí ve zkušební době, kdežto tady mám smlouvu na dobu neurčitou. Po mateřské tam rozhodně jít zpět nechci, není to práce, která se dá dělat dlouho. Je tam i díky tomu šílená fluktuace. Ale nevím jak se teď rozhodnout, co pro mě bude lepší, když vím, že tam jít zpět nechci už nikdy, ale zároveň se bojím být bez práce a následně bez mateřské, kdyby se zadařilo. Já prostě nevím jak se rozhodnout a proto vás moc prosím o radu, jak to nejlíp udělat, jestli třeba nemáte některá s tímto zkušenost. Moc vám děkuji.:)