Já jsem měla přechod přibližně v době rozchodu a rozvodu s BM a tehdy jsem přestala spát. Začala jsem brát prášky na spaní a už jsem se toho nikdy nezbavila. Beru tedy pořád jen jeden prášek před spaním, nezvyšují množství, ale ne prášku neusnu. Asi jsem na něm už závislá. Ale stává se mi tak jednou týdně, že nemůžu usnout ani s práškem a čumím do tří, čtyř hodin do rána a někdy, což ale naštěstí není moc často, neusnu vůbec. A někdy se zase vzbudím třeba ve 4 ráno, jdu na WC a už neusnu. Většinou ale spím tak mezi 23.00 - 9.00, s tím, že jdu jednou na WC. Každý večer si vařím bylinkový čaj na uklidnění, všelijaké směsi na spaní nebo meduňku, ale účinek necítím. Když to nemám, třeba na dovolené, tak je to stejné. Spíš je to už jakýsi rituál. Někdy, když nemůžu usnout, tak si ohřeju mléko s medem a skořicí, zabírá to, ale nevím, jestli to není placebo. A hodně mi pomohlo, když jsem šla do důchodu, nejsem nervózní kvůli práci, kdy jsem nemohla večer usnout kvůli starostem a vtíravým myšlenkám. A když nemůžu spát, tak je mi to v podstatě jedno, když druhý den nemusím do práce.