MaMar, těžko se mi to vysvětluje, když nechci jít moc do podrobností pro případ, že by tu byla odhalena má identita. Ale, když bych chtěla najít přirovnání, tak když se mi jako děcku pod železnou oponou dostal do ruky katalog ze západního německa, tak jsem z těch hraček byla naprosto unešena. Pořád jsem si ho prohlížela a snila, že bych někdy mohla mít tak krásnou barbínu. A když přišel převrat, bylo mi 12 a dostaly se mi postupně do rukou knihy, filmy a hudba a se stejnou intenzitou mě začal lákat svět undergroundu a všeho okolo. Ale vždy jsem se pohybovala v určité sociální bublině s určitým intelektem. Určitě mě nelákalo takové to úplné tragické dno.