Taky mam do vnoucat daleko, ale nedokazu si predstavit, ze bych nehlidala, nebo ze bych z toho mela ujimani.
Nasi hlidali jen minimalne, kvuli tomu vsak prisli o strasne dulezitou cast zivota vlastni rodiny.
Kdyz jsem voziladeti na krouzky, asi ctvrtina deti tam jezdila s babickami. Nektere to mely dokonce rozdelene - jeden tyden babicka od tatinka, druhy tyden babicka od maminky.
Jak jsme tam tak sedavaly, vypravely, jak chodi s vnoucaty do divadla nebo nakoupit obleceni. Zavidela jsem jejich vnoucatum (tem rodicum ani ne). Ne za sebe - ja ten servis od svych prarodicu mela. Ale za svoje deti.
Jednou chci byt taky takova babicka - krouzkova, divadelni, na zahradce a pres haderky