muumi, to je fakt úděsný... já se takhle někdy bojím o syna, od pohledu vypadá jak syrský uprchlík, skoro černé oči, hodně kudrnaté černé vlasy, tmavá pleť... je teda fakt, že když promluví, člověk kouká, kde vyjede metro (mluví krásnou čistou pražštinou )... zatím ještě nikde nenarazil... a i sama si říkám, jestli někdy nenarazím, a jestli (až) jo, asi budu velmi zaskočená... když nepočítám kecy v dětství, jednoho ožralého skinheada, tak na mne maximálně pokřikovali jiní cikáni (že nemám být namyšlená a jít s nimi na cigáro a podobně)... jinak jsem se s rasismem na vlastní kůži nesetkala a myslím, že opravdu hodně dělá to, jak mluvím, ovšem je jasné, že pokud by došlo na situaci, kde nemám možnost promluvit, jsem nahraná asi taky...