yuki, u nás to bylo hodně o tom, že se do věci vložila tátova rodina... když sousedé práskli dědovi a babičce, že jejich mladej čeká dítě s cikánkou (on byl zrovna na vojně), počkal si na ni děda před fabrikou, dovedl ji k nim a od toho dne u nich bydlela (dodnes si říkám, jaká to vlastně byla odvaha a musím je za to obdivovat)... babička ji naučila vařit, máma se podílela na chodu domácnosti, žila u nich asi 3-4 roky, zatímco táta byl na vojně a pak na vojenské škole...
máma byla silně prorodinná, my jsme pro ni byly všechno a po praktické stránce jí opravdu hodně pomohla tátova máma