Potíž je trochu s tou nadějností. Pokud člověk vidí předem jako ideální řešení svých problémů tranzici, pak samozřejmě k ní směřuje. A předává si s ostatními návody jak a co odpovídat apod.

Jenže co vnímám kolem sebe, tak se to trochu přediagnostikovává, navíc se přehlíží, že je to kontinuum (a ještě vícedimenzionální), takže když to zjednoduším, pokud je někdo z 65 procent holka a fyzicky kluk, tak i po tranzici ho zase bude zlobit těch 35%.

A k tomu, řada problém by potřeboval probrat na terapií před závěrečným rozhodnutím, jenže to pojišťovna neplatí.

BTW.

Jako dítě jsem chtěl být holčička, chtěl jsem si hrát s panenkami v MŠ, vždy jsem kamarádil s holkama a dodnes píšu na Rodinu. A přesto jsem chlap. A občas bych i víc toho testosteronu unesl.