Ve 3, třídě jsem dostala pohlavek za to, že jsem si obtočila nárt nohy okolo nožičky židle. Hned jsem se samozřejmě rozbrečela, a učitelka se mi tedy omluvila s tím, že už mi jednou přece říkala, že to nemám dělat.
Byla jsem tichá copatá jedničkářka co měla vše srovnané a pěkně vybarvené, a sice chápu, že to byl od učitelky úlet, ale stejně ve mě zůstává to PROČ???

Ve školce vůči mě nikdo nic, ale máma mě tam dala až do předškoláků. Bylo běžné, že se při obědě někdo po... nebo po..., nebo zvracel do talíře, protože se odcházet nesmělo a dojídat muselo. Přesto mám na školku celkem pěkné vzpomínky.