Já jsem asi nějaká silná osobnost nebo co, protože žádné fyzické násilí jsem nikde nezažila. Od dvou let jsem chodila do jeslí, pak do školky, když se ve školce něco předělávalo, tak do jiných školek, do toho lázně, pak na základku, do toho devět měsíců lázně, pak gympl a další a další školy a všude bylo fajn. Když pominu fakt, že samotná škola a lázně jsou prostě opruz. A to jsem zažila takové množství učitelek, učitelů, vychovatelek a kolektivů, že nechápu, že jsem něco taky nezažila. Takže jsem asi nějaká zázračná, když to tu čtu.

Jo, na základce nám jedna osmdesátiletá suplující učitelka dávala zákeřné herdičky do zad, když jsme kecali. Taky jsem jednu schytala. A učitelka výtvarky o někoho občas přerazila pravítko, museli jsme je mít k jejímu použití připravené na stole. Ale každý moc dobře věděl, proč a za co, takže jaképak fyzické násilí. Z doslechu znám, jak učitel tahal kluky za příušní vlásky. Ale byl to hodně oblíbený učitel, takže zlobilové asi taky věděli zač.

To co tady píšete vůbec neznám. Jo dojídat se muselo. Ale já dojídala a nezlobila už z domova. Pravidla dětství se mi zdála úplně jasná a neměla jsem s nimi nikdy a nikde problém. Ani si nejsem vědoma, že by se něco takového dělo spolužákům.