zažili jsme toho dost, ve školce spaní v přikázané poloze -to platilo ještě i za dcery, zavírání neposlušných do kumbálu na hračky kde nebylo okno, řvaní. Ve škole pohlavky, facky, tahání za vlasy, bouchání učebnicí po hlavě, nebo ukazovátkem přes ruce , házením svazkem klíčů, urážení- jsi blbý apod. , poznámky k nám dětem jaké máme rodiče, kolem sedmičky nucení odvážných namalovaných spolužaček k umytí se, nebo u některých pravidelné kontroly aktovek-tak, že musela celý obsah vytáhnout na lavici. V plavání taky odstrkávání tyčí, to zažily i obě mé děti-naštěstí už byly plavci, takže se tomu vyhnuly. V hudebce nám nadávali v nauce, v houslích mě mlátil přes prsty smyčcem když mi to nešlo, tahal mi malíček že ho mám krátký, jako bych mohla za to jak mi narostl a později mi stříhal nehty když se mu zdály moc dlouhé-trvalo dlouho než jsem ukecala naše, že tam fakt chodit nechci, dodnes ten nástroj nenávidím a už ani neumím, zato si přesně vybavuju jak vypadala třída a jak jsem to tam nenáviděla a jak jsem byla šťastná že po 7 letech už tam nemusím. Když jsem si stěžovala doma, tak pak učitel na schůzkách vysvětlil našim že je to ku prospěchu a že malíček se takto dá natáhnout- no mám je stále krátké, ale zato mi v nich přeskakují klouby