Taky nechápu, genderově nerovnoměrně, co vlastně ženský vidí na chlapech, kteří nejsou schopni vydělat na svůj život a částečně i na život ostatních "v rodině".

Buď je schopnej vydělat, ale je (v horším případě) škrt, v (lepším případě) jen fakt netuší, kolik co stojí a má pocit, že dává dost.

Nebo není schopnej ani vydělat... a pak je otázka, co z toho vztahu s ním mám... (mluvím o novém vztahu, ne o člověku, který mi byl 20 let parťákem a pak měl třeba úraz a teď prostě už nemůže...).

Přesto v práci pořád dokola vidím, jak si ženský nabrnkávají chlapy bez práce, s exekucema...

Vrchol tomu nasadila jedna moje klientka, která mi posílala svého nového přítele. Ptala jsem se jí na obvyklé otázky a pak jsem si v duchu řekla - holka, tohle zkus shrnout a říct to takhle své kámošce: "Mám chlapa, on teda asi tak 2 roky nedělal nic a teď nastoupil k technickým službám, tam si vydělá tak 17 měsíčně. Má pár exekucí, dvě děti z minulého manželství, na výživným dluží celkem asi 100 000 Kč. Nastěhovala jsem si ho k sobě, protože mu končil nájem..." A jsem zvědavá, co ti na to kámoška řekne... Ale ne, ona ho radši dotáhne ještě ke mně, abych ho z toho nějak vytáhla... V duchu se ptám, čím je takový chlap tak strašně skvělý, že ta ženská o něj vlastně stojí... V posteli? Opraví jí celý barák? Navaří, uklidí, hlídá děti, zatímco ona pracuje? Nebo jen umí jí "nakecat", jak je jeho celý život, že na ni celý život čekal, že je nejlepší a nejkrásnější na světě... Není to trochu málo?

Chlap, který si myslí, že může u mě bydlet, jíst, sprchovat se... za 7 000 Kč měsíčně, no, co k tomu dodat... Možná, jestli předtím bydlel na ubytovně za 5 000 Kč měsíčně a byl zvyklej jíst čínský polívky, tak si může myslet, že to stačí...

Jinak - velmi vzdáleně - já mám taky nevlastního syna, ale samozřejmě jsme na tom finančně úplně jinak. Muž si platí všechny svoje výdaje, i výdaje jeho syna. Já samozřejmě nemám problém navařit pro všechny, vyžehlit i synovy trička atd. Koupím mu dárek k narozeninám, k Vánocům, suvenýr někde z dovolené, něco nového do jeho bytu (ale proto, že ho mám ráda, beru ho jako svého velkého syna, kterého jsem holt neporodila), ale neberu to, že ho živím. Dovolenou třeba platíme napůl (letenky, hotel, pojištění), ale třeba všechnu útratu tam, výlety, vstupy, jídlo v restauraci, platí jenom muž. Je holt "stará škola", kdy muž zve, platí... + měl by umět svou ženu a rodinu uživit atd.