Máto, ve škole nevím, jestli a jak se o problematice mluví. Asi jak v které.
Ale myslím, že přístup je věcí osobního nastavení člověka.
Jsou pracovití lidé, kteří do společné pokladny odvádějí mnoho, nikdo jim nikdy nic zadarmo nedal, a jsou na to hrdí a nikomu nic nezávidí, naopak, jsou solidární a přející.
No a pak jsou ti druzí, závistiví a nepřející.
Já osobně si myslím, že je štěstí patřit do skupiny, která se umí o sebe postarat a může i přispět těm, kteří neumějí. Patřit do závislé prosebnické skupiny není nic povznášejícího.