Ted jsem smazala dlouhy prispevek o tom, jak jsem to prozivala a prozivam ja sama se sebou. Jen napisu, ze ty knizky a tv je duvod, proc jsem prezila pubertu. JE to takove odstraneni toho sveta kolem, ktery je pro nektere lidi proste "k nepreziti". Porad mi to pomaha. Rekla bych, ze to, ze dcera o tom vubec promluvila, nad cim premysli, je celkem pozitivni. Ja to nikomu nikdy nerekla (a to jsem byla opravdu pod tlakem nebyt lina, byt aktivni, venku atd, od cehoz jsem musela neustale utikat), vlastne jsem to tema otevrela az v dobe, kdy me starsi dite zacalo podobne pocity prozivat. Mozna je teda take otevrena nejakemu pokusu o reseni, i kdyz treba ne hned ted. Kdyz je toho opravdu prilis, tak naproste odtrzeni od okolniho sveta pomaha nejvice, alespon z me zkusenosti.