V těhle debatách se mi vždycky potvrdí, že s touhle atomobilovou individualizovanou kulturou, kdy je auto jako obývák, vrostlý do zadku místo nohou na rutinní přemisťování, jsme prostě v prdeli.... změna nemožná.

A tenhle stát to ještě živí pohřbíváním dostupné veřejné dopravy a absencí bezpečného prostoru pro cyklo a pěší dopravu.

Jsem celkem asociál, ale nemohla bych se sama sobě podívat do obličeje, kdybych di rutinně vozila prdel v plechovce a zacpávala tím město, kde už nejde dýchat.

Něco jinýho samozřejmě je, když někdo žije v místě, kde je veřejná doprava těžko dostupná.