Sezónní vaření mám zejména jako následek covidu (= revitalizace zahrady a s tím související nárazová úroda všeho možného) a cestování.
Na jaře jíme chřest a s obavami vyhlížíme konec sezóny.
V létě vařím, co zahrada dá a na dovolenou jezdíme v době, kdy podle plánu nemá nic zrát.
Teď nás čeká ta husa, kterou jsem musela koupit, abych netrhala partu (a ostatní si mohli koupit jeden kousek z velkoobchodního husího multipacku).
Na konci října prostě MUSÍM udělat černé mole. (Konečně ho začíná jíst jedna z dcer, dřive ho totiž dost rozhodně odmítaly a okolo Halloweenu tvrdívaly známým, že máma v kuchyni vyrábí slzný plyn).
Celé léto jíme domácí variaci na Caprese, seženeme-li mozzarellu.
Jo a v lednu tříkrálový koláč!
No a Vánoce. No a Velikonoce. To je furt nějaká sezóna.