Ennywan,
dejte si trochu odstup a promluvte se synem na téma, co teda CHCE dělat - on zatím ví, co nechce (školu). Ani tu soukromou SŠ, ani učňák. Moc se neorientuju v českém systému, on na tu SŚ teď v září nastoupil do prváku? Nebo už tam rok byl a neustál to?

Pokud zrovna nastoupil, tak podle mě neunesl tu změnu - ze ZŠ, kam chodil devět let s těmi stejnými spolužáky a z toho poslední rok dva proflákali v covidovém režimu... tak nastoupit na SŠ, kde po něm nejspíš chtějí nějakou práci a snahu a kde už nepropluje jen tak... plus ztráta kamarádů, s kterými byl většinu života...

Na tvém místě bych došla na SŠ a domluvila, jestli se může vrátit - ale ne hned, třeba od pololetí.... potřebujete ČAS, vy všichni na rozmyšlení a rozhodování - mě přijde, že momentálně jste všichni v panice a tím pádem "nic nefunguje" a nejste schopní se nad tím pořádně zamyslet.

Synovi bych zcela klidně a racionálně (bez výčitek, naštvání atd.) předložila, co teda je za možnosti - buď teda skousne alespoň pololetí na učňáku a uvidí, jestli je to fakt tak hrozný, nebo jestli to je jen šok. S tím, že zkusíte vyjednat návrat na SŠ.
Zkuste probrat, jestli by chtěl raději domácí výuku (Březová to snad umožňuje) - tam by byl trochu mimo ten hlavní pubertální zvěřinec.

A on si začne hledat práci - jako v šestnácti moc možností mít nebude, ale jsou činnosti, které by jako brigádník mohl mít - třeba kompletování objednávek (dělala známých dcera ve vydavatelství - dostala seznam knih objednaných do knihkupectví, a vzala si buď košík nebo vozík nebo paletu - a ty knihy nabrala ve skladu dle seznamu, pak se k tomu vytiskla faktura mínus chybějící položky atd. - a dalo se to do expedice k zabalení a rozvozu) - to uvádím proto, že jsou i jiné práce než plácání burgeru v mekáči.

Jinak si nemyslím, že šestnáctiletý kluk, kterému nevyhovuje školský systém, je blázen nebo by si měl lupnout nějakou happy pilulku. Školství je naprosto zbytnělá instituce, která nevyhovuje už nejspíš vůbec nikomu - jde zcela proti potřebám dětí i rodin, je to zcela umělé prostředí (kdy jindy v životě je člověk sesypaný do jedné místnosti, kde plní roboticky stejné úkoly bez ohledu na inteligenci a osobnost a potřeby a schopnosti - s dalšími 30ti lidmi, s kterými má společný jen ročník narození?)
Ujisti ho, že není jediný, kdo má ve škole pocit uvěznění a bezvýchodnosti - a začněte hledat ten "východ" - i kdyby to bylo za cenu toho, že bude mít brigádu a studovat dálkově / večerně... a nebo toho, že prostě začne chodit do nějaké smysluplné práce a o vzdělání se rozhodne později...