Kmitala jsem do pondeli, kdyz jsem chtela dokoncit svuj projekt - strom.
A potom uklizet ten silenej curbes z jeho vyroby, to mi zabralo 2 dny.
No a ted se zacinam ponorovat do adventniho rozjimani = prijimani tmy a klidu prirody.

Uzivam si ted neskutecne moc kazdej den vecere se svou rodinou: holky jsou zdravy a tak normalne stastny, manzel je celkove spokojenej, ja si dum delam cim dal vic podle svych predstav.
Velka dcera je permanentne dojata, casto rika "to je tenhle rok naposledy, kdy jeste bydlim doma." - na jare maturuje, od zari pak nastupuje v jinym meste na vyucni misto v universitni laboratori a zaroven zacina studovat informatiku, vse uz ma sama vybehany, zarizeny, podepsany, vcetne bydleni...
Porad se pta na prakticky veci - jak se dela tohle, co stoji tohle, kde koupim toto.No dospiva.

Mam pocit, ze tohle je cas pro sebe a pro svoje milovany a blizky.
Jestli venku povesim svetylka, uklidim nebo neco nazdobim je mi tak u prdelky. Nemusim to. Ale muzu, jestli se mi bude chtit.

Pro manzela prvni vanoce po smrti matky, proto s nami vanoce bude travit i svagrova - 58 let, bezdetna, single a oboje rodice po smrti. To je tezky...