Když je mi špatně, tak už prostě marodím. Pracuji ve státní sféře za podprůměrný plat a s horečkou, kašlem, bolestí apod. se fakt nebudu trápit v práci. Taky jsem bývala "sovětská" žena, co chodila do práce se zlomenou nohou, aby nemakačenkové včas dostali své dávky a když mě manžel odpoledne nemohl vzít domů autem, tak jsem si zavolala taxi. O dvou berlích jsem si netroufala na cestu domů tramvají, metrem a autobusem. Pak jsem měla nějakou jasnou chvilku a uvědomila jsem si co to vlastně dělám a okamžitě nastoupila na PN a podala výpověď. Od té doby se nijak neostýchám marodit. Nestává se mi to teda nijak často, je to tak 1-2 ročně na týden, s covidem na dva. Nejsem už žádná juniorka, abych všechno přecházela.
Na tvém místě bych svůj přístup dost přehodnotila, vždyť si tam jen předáváte roztodivné bacily, i těm dětem.