Dcera šla na "srdeční" studia, nakonec zaměstnání v oboru našla, i když vydělává průměrně, je spokojená. Syn moc chtěl na astrofyziku, nakonec dal přednost pragmatičtější informatice, ale i ta ho bavila. Z astrofyziky si udělal 4 semestry, pak se musel rozhodnout, jestli magisterské státnice z informatiky nebo bakalářku z astrofyziky, zvítězila informatika. Ta ho teď víc jak dobře živí. Já jsem vystudovala VŠ, která mě vůbec nebavila, ale celkem mi šla. Celý život jsem pracovala v oboru, ale moc mi to nešlo, takže žádnou kariéru jsem neudělala a teprve těsně před důchodem jsem dosáhla průměrného platu. Vždycky jsem chtěla dělat to, na co jsem neměla bohužel to správné vzdělání. Tak třeba v příštím životě!