Já si vždycky říkala, že začátek školní docházky je tak trochu konec dětství. A taky si říkám, že konec ZŠ je tak trochu první krůček k dospělosti. Většinou první rozhodování, první směřování... No, a že je často všechno jinak, než si člověk myslí a vysní (a že je to dokonce kolikrát i lepší než co si člověk myslí a vysní), ani nemluvím.

Jo, jednou tu bylo pěkné téma, co bychom chtěli dělat, kdybychom nedělali to co děláme (jako v práci) - to bylo všelijakých prací, jakých se nám vysnilo...
Ona ta střední škola fakt není zas tak podstatná pro život. Ještě je brzo.