Čumčo, já teda nevím, ale pro mě osobně byla první třída zásadní předěl v životě. Nechodila jsem do školky, byla celé dny jen s babičkou, občas pod jejím přímým dohledem jsem si hrála s dětmi a najednou jsem každý den musela na osmou do školy, sedět celé dopoledne v lavici s rukama za zády, hlásit se, když jsem chtěla promluvit, dělat jen, co se mi řeklo a o přestávce jsem byla vydána na pospas dětem bez dozoru, které mě bily a šikanovaly.
A i jako rodič jsem zažila velký přelom v životě, příprava s prvňákem do školy byla poměrně dlouhá a náročná z, rozhodně ne pár minut, kromě psaní, čtení a počítání jsme museli denně připravovat aktovku, svačinu, různé věci do školy typu šípky, kaštany, listy, větvičky, kousky látek, knoflíky a bůhvíco ještě. Děti byly stále nemocné a museli jsme shánět po spolužácich učivo, dohánět, co zameškaly, byl to dost vopruz. A že by si děti ve škole hrály, to vůbec. Je to už víc než 30 let, tak možná je to dnes jinak.