párala jsem milovala (jeho knihy)... teda spíš ty, co vydal před revolucí, playgirls už byly pro mne trochu mimo...
já ho ani nevnímám jako sexistického autora, spíš poměrně přesně vykresluje realitu té doby, já oceňuju ten jeho styl psaní, tu schopnost chladného pozorování, vykreslit charakter pár slovy, vždycky se mi líbilo, jak na na třech řádcích přede mnou ožila kompletní postava, živá, typizovaná a přesto osobitá... inženýrský způsob psaní mě vyloženě baví, stejně jako mírný (?) cynismus a smysl pro humor... ovšem stejně jako mnozí další, neustál změny a tak nějak se vymkl ze své podstaty... totéž je naprosto zřejmé u viewegha - zpočátku skvělý autor, ale pak se utopil sám v sobě a svých exhibicích a nakonec začal fňukat a to už se (podle mne) nedá číst...