Tak v patnacti netreba, v osmnacti uz klidne. Vzhledem k tomu, ze jsem v te situaci byla a o tricet let pozdeji to porad citim stejne (tj, radsi nebyt), tak jsem si mohla usetrit spoustu trapeni. Povinnost zit fakt nemam, pokud nekdo veri v Boha a nejaky zivot po zivote, tak at si veri, ale moje vira to neni a nehodlam se podrizovat vire nekoho jineho. Momentalne jsem tu pro deti, za par let kdo vi. Ukoncit zivot by podle mne mel mit moznost kazdy, kdo si to preje.