Ahoj Katko, nam se zadarilo "uz" po roce snazeni. Kazdy pohled na kocarek a neustala "radostna" oznameni mych kamaradek, ze cekaji mi na psychicke pohode nepridavali. Pak se to stalo a ja jsem nemohla verit svym ocim: // na testu! Nerekla jsem to nikomu, schovavala jsem si tu radostnou novinu po prvnim UZ a zaroven jako prekvapeni k pritelovym 30. narozeninam. Bohuzel na UZ se neprokazalo nic, ackoliv hladiny hcg byly vysoke. Po tydnu v nemocnici, jsem musela na laparoskopii a revizi. Moje nadeje zhasly... Takovou bolest jsem nikdy nezazila, nejedla jsem a chodila jako telo bez duse. Uplynuly 2,5 mesicu a jak se rika, cas je nejlepsi lekar a tak jsem ted uz "zivota schopna". Od ledna mame zase dovoleno se snazit - tesim se a zaroven se moc bojim :o( Zkousim se davat do poradku fyzicky i psychicky a doufam...