Kroupo, mám extrémně nadaný dítě, miluje matematiku, má samozřejmě naši maximální podporu. Takže se podařilo, že za svou matematikou může jít. A našel si mezi ostatními stejně postiženými kamarády, jezdí s nima na tábory, je mu necelých 16 a jeden den v týdnu tráví na univerzitě, protože gympl mu v některých ohledech už nemá co dát, tak mu nebrání. a on je fakt spokojený, usměvavý, komunikativní, vidí svou budoucnost docela příjemně, sice neví přesně kde, ale to je v 15 normální, žije úplně normálně, i přesto, že je extrémně nadaný

a ani do budoucna se o něho nebojím, když dokáže žít normálně teď, proč by to nezvládl později? má dost kamarádů, kteří už mají rodiny a jsou stejně švihlí jako on, dá se to skloubit, jen to není úplně běžbý a je potřeba tomu pomoct víc, než když jde jen o pudy, jako u nás obyčejných smrtelníků