Deníky Fotoalba Recepty Vzkazy
   Hlavní stránka deníků 

Patří do deníku

Stručně o romském jazce II.

pokračování předchozí části

Autor: Romčátka , 6.8.2008

Moudrá slova starých Romů


So Rom ta lavutaris. Co Rom, to muzikant.
Nane love, nane paťiv. Bez peněz není úcty.
Tu le Devles na dikhes, aľe jov tut dikhel. Ty Boha nevidíš, ale on tě vidí.
Marel o Del marel, kas korkoro kamel.
Pán Bůh trestá, koho chce.
Sako peskere dromeha. Každý svou cestou.
Na paľiker vaš o chaben, paľiker vaš i lačho lav. Neděkuj za jídlo, ale poděkuj za dobré slovo.
Paťiv des, paťiv chudes. Vzdáš úctu, dostane se ti úcty.
Nane čhave, nane bacht. Nejsou děti, není štěstí.
Bacht the balvaj pheňa hin. Štěstí a vítr jsou bratři.
Lačhi giľi žužarel o jilo. Dobrá píseň očistí srdce.
Te merel dad, rovel voďi, te merel daj, rovel o jilo. Zemře-li otec, pláče duše, zemřeli matka, pláče srdce.
Ma rov, te merel phuro, bo peskero maro imar chaľa. Neplač, zemře-li starý - svůj chleba už dojedl.
Lačhi giľi, so pes rovel opre. Dobrá je písnička, při které se může člověk vyplakat.
So hin čačo: kamiben, bokh. Co je skutečné: láska a hlad.
Andre bokh bisteres paťiv. Z hladu zapomeneš na čest.
Nane ajso ďives, so pal leste n’avel rat, nane ajsi rat, so pal late n’avel ďives. Není dne, po kterém by nepřišla noc, není noci, po které by nepřišel den.
Ma siďar - ďivesa hin buter sar klobasi. Nepospíchej, dnů je víc než klobás.
Phares hin te merel, te dživel mek phareder. Umírat je těžké a žít ještě težší.
Khul na garuveha - šaj les učhares the kaľa staďaha. Hovno neschováš, i když ho přikryješ cylindrem.

Moudrá slova starých Romů. Apeiron, Praha, 1991.


Základy romské konverzace

Běžný pozdrav:
(Mi del o Del) lačho ďives! (Ať dá Bůh) dobrý den! The tumenge! / The tuke! I vám! / I tobě!

Nejčastější obraty:
Na sal bokhalo/ľi? (doslova Nejsi hladový/á?) Nemáš hlad? Na, čalo/čaľi som. (doslova Ne, sytý/sytá jsem.) Ne, nemám. Kaj džas? Kaj džan? Kam jdeš? Kam jdete? Av(en) andre! Beš(en) tele! Pojď(te) dále! Posaď(te) se! Sar san? Jak se máte? Sar sal? Jak se máš? Mištes Dobře Namištes špatně th’avka th’avka jakž takž The tu? A ty? Džanes Umíš Džanen romanes? Umíte romsky? Sar tut vičines? Jak se jmenuješ? Me man vičinav Terka. Jmenuju se Terka. Khatar sal? Odkud jsi? Hin tut rom(ňi), čhave? Máš ženu/manžela a děti? Dža(n) Devleha! Nashledanou. (doslova Jdi(jděte) s Bohem!) Ačh(en) Devleha! Nashledanou (Zůstaň(te) s Bohem!). But bacht, sasťipen! Hodně štěstí, zdraví. Phundrado drom! Šťastnou (doslova otevřenou) cestu.

Romská slova, která převzala nespisovná čeština
čór - zkušený zloděj, dnes se více používá čórka - krádež
benga - policisté (benga v plechu = policisté v autě)
bok - hlad
buzně - ňadra, prsa
cirach - střevíc
čaje - děvče
čúro - nůž
kérka - tetování
kulový - lejno, hovno
love - peníze
máčo - hlupák, trouba
mulasit - strašit
mangelit - žebrat

Romani project http://www.llc.manchester.ac.uk/ Research/Projects/romani/
- Informace o romštině (historie, struktura, výzkum), interaktivní mapa dialektů
Romlex http://romani.uni-graz.at/romlex/
- Lexikální databáze - on-line překladový slovník

Romština a kontakt s jinými jazyky

Romština je od chvíle, kdy opustila indický kontinent, jazykem v permanentním kontaktu s jinými jazyky, přičemž v žádném teritoriu nebyla a není jazykem majoritním. Nutný kontakt s obyvateli daného regionu musel již v raných dobách vést k potřebě vícejazyčnosti. I dnes je zřejmé, že kromě dětí v raném věku romština nemá monolingvní mluvčí. Různě dlouhé a různě intenzivní kontakty romštiny s jinými jazyky a dialekty na cestě z Indie do Evropy zanechaly v tomto jazyce různě patrné stopy. Pro „slovenskou“ romštinu (tedy severocentrální dialekt) můžeme napočítat celkem devět lexikálních vrstev (chronologicky od nejstarší: indická, perská, arménská, řecká, bulharská, srbská, maďarská, slovenská a česká), pro lovárštinu ještě o jednu (rumunskou) vrstvu víc. Romština a objevení původu Romů Romština samotná je proto jedním z důležitých vodítek při bádání o romské historii, respektive cestě Romů z Indie do oblasti, ve které se daná romská skupina aktuálně nachází. Díky romštině byl také objeven i samotný indický původ Romů. Došlo k tomu takto: v polovině 18. stol. se jistý maďarský student teologie Stefan Vali na univerzitě v Leydenu setkal se třemi indickými studenty, jejichž řeč ho zaujala a napadlo jej udělat si seznam asi tisíce slov, které nechal přeložit i Romy v Komárně, kde později pobýval. Ti mu „bez námahy pověděli jejich význam“. Tuto historku zaznamenal ve své studii O dnešním stavu, zvláštních mravech a způsobu života, jako i o ostatních vlastnostech a poměrech Cikánů v Uhersku (v letech 1775 a 1776 vycházela na pokračování v časopise Kaiserlich Königlich allergnädigst privilegierte Anzeigen aus sämtlichen kaiserl. Königl. Erbländern) slovenský vzdělanec Augustini ab Hortis. Ab Hortisovou prací se nechali inspirovat další evropští jazykovědci (Rüdiger, Grellmann), kteří příbuznost romštiny s indickými jazyky záhy potvrdili a postupně se pak podařilo vyvrátit do té doby rozšířenou tezi o egyptském původu Romů.


Petr Švihel, Jan Červenka
Lidové noviny

Zobrazeno doposud 1807 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.