Z toho co jsem našla tak jednoznačně z toho vyplývá (jsem to viděla i ve filmu, kdysi) jakmile jsou spermie v pochvě, začínají podnikat cestu do vejcovodů bez ohledu na to, zda je ovulace nebo není, jen během ovulace to mají jednodušší díky hlenu a otvírajícímu se čípku.
tady dotaz?
Dobrý den: zajímalo by mě za jak dlouho umře spermie po ejakuaci.
Přijde na to, kde se spermie po výronu semen nachází. Ve vnitřních rodidlech ženy spermie přežívají i několik dní, byť postupně slábne jejich oplodňující schopnost. Spermie v poševní tekutině hynou velmi rychle, protože nesnášejí obvykle kyselejší pH reakci. Podobně je tomu se spermiemi v moči, a samozřejmě se spermiemi ve vodě a v podobných mediích. Spermie, ponechaná v semenné tekutině za pokojové teploty vydrží vitální i několik hodin. Spermie v rubrikovaném prezervativu hyne rychle, spermie v prezervativu suchém může přežívat celé hodiny, není-li vystavena extrémním teplotám.
další zdroj:
Společná plodnost páru je dána za fyziologických okolností vzájemným překrytím životnosti spermií a životnosti vajíčka. Spermie v prostředí pro ně nepříznivém poměrně rychle hynou. V prostředí pro ně příznivém, který představuje hlen vytvářen v kryptách hrdla děložního, spermie přežívají a zachovávají si schopnost oplodnění i několik dnů. Vajíčko po ovulaci, pokud není oplodněno, během 12-18 hodin zaniká.
Pro vznik těhotenství je tedy důležité, aby žena měla kvalitní hlen, který je někdy ženám „na obtíž“, cítí se kvůli němu „nečisté“ a nosí slipové vložky. Je důležité si uvědomit, že díky tomuto hlenu je žena schopna dosáhnout těhotenství. Hlen děložního hrdla představuje pro spermie příznivé, živné prostředí, díky kterému jsou schopny přežít až 7 dní. Čím je tedy hlen děložního hrdla řidší, žena ho cítí na kalhotkách, tím je jeho kvalita vyšší. Kvalita hlenu se zvyšuje spolu s nadcházející ovulací. Je tedy výborné, když se žena naučí vnímat svůj hlen, přijme ho jako důležitou součást svého ženství. Dobře rozeznat kvalitu hlenu hrdla děložního se žena velice dobře naučí díky symptotermální metodě přirozeného plánování rodičovství.
další zdroj:
Oplození schopné spermie přežívají v genitálním traktu ženy 1 - 2 dny, pohyblivé však zůstávají ještě déle, až 7 dní. Nejdéle přežívají v děložním hrdle, jako v rezervoáru, odkud je zajišťován přístup vitálních spermií do vyšších oddílů vnitřních rodidel. Teprve zde dochází ke kapacitaci spermií, tj. fyziologickým procesům, které je uschopňují vniknout do oocytu obklopeného třemi vrstvami (cumulus oophorus, corona radiata a zona pellucida) a oplodnit jej. Ascenze spermií v dutině děložní je pravděpodobně uskutečněna především kontrakcemi myometria.
Transport spermií vejcovodem je stejně jako transport oocytů a zygoty zabezpečen velmi komplexním mechanismem, z větší části dosud nepoznaným. Odhaluje se, že z průměrných 250 miliónů spermií ejakulátu asi 5 milionů vstoupí do děložního hrdla a necelý tisíc dospěje až do vejcovodu, přičemž jedna jediná oocyt oplodní.
a trošku odborných frází z Wikipendie:
Při sexuálním aktu závisí délka života spermie na tom, zda dojde k průniku do vagíny:
při vniknutí do vagíny přežívá asi dva dny a bičíkem se posouvá směrem k vajíčku, které může následně oplodnit (koncepce). Často se uvádí, že spermie při oplodnění odhazují bičík a dovnitř proniká jen hlavička, toto je však pouze výjimka; u většiny živočichů proniká dovnitř celá spermie.
při neúspěchu (nedostane se do vagíny), spermie rychle hyne.
Samčí vnější pohlavní orgán (penis) je vnořen do otvoru vagíny a zde dochází k výronu semene (ejakulace ejakulátu). V semeni (ejakulátu) je mimo jiné obsaženo značné množství spermií, které na vyrazí směrem do vejcovodu. K nasměrování spermií slouží stahy vejcovodů, které nasávají tekutinu (včetně ejakulátu), ale napomáhá tomu také protisměrný pohyb části řasinek ve vejcovodu v době kolem ovulace. Spermie u většiny druhů jsou zachyceny v oviduktálním reservoáru. Po určité době strávené v samičím reprodukčním traktu spermie kapacitují (stanou se schopnými oplodnit vajíčko). Cesta k vajíčku je velice obtížná, drtivá většina spermií k němu vůbec nedorazí a „zemře“ cestou (předpokládá se, že zde odpadne většina defektních spermií). Kapacitované spermie nalézají vajíčko pomocí termotaxe (vajíčko tvoří tepelný gradient při svém sestupu vejcovodem) a chemotaxe (vajíčko produkuje látky, které spermii navigují).
Po nalezení vajíčka spermie musí u většiny druhů proniknout obalem granulózních buněk (cumulus oophorus) a dostat se ke glykoproteinovému obalu vajíčka - zoně pellucidě. Kontakt se zonou pellucidou je signálem pro akrozomální reakci (exocytózu specializované organely spermie - akrosomu, který obsahuje různé lytické enzymy). Enzymy uvolněné při akrozomální reakci rozštípou otvor do zony pellucidy a spermie může pomocí pohybů bičíku proniknout až k plazmatické membráně vajíčka (oolema). Často se uvádí, že spermie při oplodnění odhazují bičík a dovnitř proniká jen hlavička, toto je však pouze výjimka; u většiny živočichů proniká dovnitř celá spermie.[1] Po průniku spermie dovnitř vajíčka dochází k jejich fúzi (splynutí). Fúze první spermie vyvolá exocytózu kortikálních granulí vajíčka, které obsahují enzymy modifikující ( zesíťující) glykoproteiny zony pellucidy a její odtržení od plazmatické membrány - tím se zamezí v pronikání dalších spermií. Oplozením vajíčka vzniká diploidní buňka - zygota. Pokud se vajíčko po úspěšné fertilizaci zahnízdí v děloze, samice se označuje jako březí (též gravidní, u člověka těhotná). |
