Deník Líná holka uklízí
Jak udržet chod domácnosti, když úklid není vaše hobby, jste neorganizovaný bordelář a žijete s dalším takovým, dvěma dětma a dlouhosrstou kolii?

Na Facebooku jsem našla recenzi nějakého extra hadříku s mikrovlánky (zde). Nevypadá to draze a podle paní Lenky, která recenzi dost podrobně psala, to fakt dobře funguje. Dívala jsem se i na video https://www.youtube.com/watch?v=SVcXpNXwdQU&feature=youtu.be a stránky výrobce vypadá to opravdu dobře.

Přiznám se bez mučení, že jediné, co mi zatím vychází, je čistý dřez. Všude se mohou povalovat hračky a časopisy a kde co, ale dřez je vypidlikaný. A mohu potvrdit, že i tento malý úspěch je Můj Úspěch a celkově mi připomíná, že to nevzdávám.

Z velkých plánů jsem více-méně realizovala úklid šatníku. Jestli jste ještě nečetli knihu Zázračný úklid a neshlédli na youtubu videa o skládání ponožek, jste podle všeho děsně out.

Každopádně, pointa byla vyházet z naši společné ložnicové skříně vše, co tam jen tak leží v marném očekávání, že ještě bude k nějakému užitku. Máme s manželem tuto skříň a je v ní kromě našeho oblečení vysavač, žehlicí prkno, vánoční ozdoby, zbytky mého pletení a háčkování, pytel s věcmi po dětech a celkově když to tak vezmu, toho oblečení asi nakonec nemám tak moc, když se tam vešla i taková fůra jiných položek. Ze všech polic a ramínek jsem vyhodila jen pár manželových košil, které měly límce již poněkud rozedřené nebo nažloutlé, ale to není žádná úspora, protože si místo nich musí koupit jiné. Pak několik triček z kategorie „na doma dobrý“, ponožky bez páru za poslední rok, zatržené a děravé punčocháče a dvoje šaty, které jsem na sobě neměla od vysoké.

Skládání prádla a la KonMari je zajímavá věc. Určitě doporučuji vyzkoušet. Ale vzhledem k tomu, že máme normální police a nechtěla jsem kupovat stoh krabic, které by se dali vysouvat, ale neviděla bych dovnitř, nechala jsem si komínky. Což mi připomnělo báječnou vychytávku z Big Bang Theory, jestli znáte. A hele

Vložené krabice se mi ale osvědčili pro spodní prádlo, z hromady kalhotek, tílek a ponožek se stala přehledná sestava jako ze žurnálu. Musím nahrát fotky. Každé ráno mně ten pořádek vnitřně zahřeje. A taky se mi osvědčilo dokoupení ramínek, aby nebyly na sobě třeba dvě košile nebo dvoje šaty a ještě halenka.

Povzbuzena výsledky, chtěla bych zorganizovat šatník i dětem. Chudáci kluci mají na oblečení jednu Ikea komodu z třetí ruky a skříň po babičce. Hodila by se jim pořádná skříň, protože se jim tam v rozích povalují věci na trénink a spacáky a kraviny. Líbí se mi tahle, ale zas chtělo by to víc polic, přece jejich šatník není orientovaný na košile a věci na ramínka. Tato má víc polic a je taková neutrální, tak si ji kluci budou moct polepit, čím budou chtít. Je fakt, že to dočasné vybavování jejich pokoje starým nábytkem není udržitelné. A nepřispívá to jejich nadšení pro úklid. Hlavně musí mít v pokojíku vlastní koš na špinavé prádlo a nejlépe ten s basketbalovým košem nad ním. Velice mě nebaví to věčné zakopávání o věci jakmile tam vstoupím.

První týden zatím jde dobře, z velkých misí jsem se zatím pustila jenom do vyklízení spížky, stejně to bylo potřeba udělat, pustily se do ní moly. Další týden plánuji vyházet naši skříň v ložnici, vyhodit nepoužívané oblečení do charity, zpřehlednit ji několika krabicemi na ponožky, spoďáry a tak, a další týden, až budou děti u babiček, se vrhnu na jejich šatník. Přece jen rostou a to by člověk nevěřil, jaké staré kousky jim tam leží. Nebo flekaté. Nebo s dírami, protože když si hrají venku, stejně si nadělají další. Našla jsem spoustu dobrých podnětů na http://terapiedomova.blogspot.cz Líbí se mi koncept „Návyk měsíce“, protože jak se znám, dělat něco týden mi ještě jakžtakž jde, ale jak se zapomenu, rychle to vezme za své. Takhle si to můžu nechat připomínat zasíláním na mail.

Zařadila jsem si také jako svůj první Návyk - čistý dřez. A tím se myslí OPRAVDU čistý. NALEŠTĚNÝ. Už žádné plísňové kultury v pánvičce od míchaných vajíček. Žádné „to se musí nechat odmočit“. Jsem sice ekologicky smýšlející, ale raději obětuji pár litrů vody navíc, než to pak muset drhnout dezinfekcí (mimochodem používám jenom ocet s tea tree olejíčkem). Ve finále když už se přemůžu, těch 5-10 minut v kuchyni navíc – ale hlavně pozornost k tomu, že tam je něco k uklízení – udělá takový rozdíl, když tam vejdu po ránu a chystám si kávu. A k tomu čistý stůl. Větší klid. Než se odchází do školy a do práce, tak to tam již zase něco je, ale stejně je to citelný rozdíl.

Nespěchám, raději si utvrdím návyk na jednu rutinu pořádně, než pár dní uklízet jak vzteklá a pak se na to zase vykašlat, že je toho moc.

Chtělo by to nějaké hezké košíčky a úložné boxy. Budu muset prohledat obchody, kde to za něco stojí a nestojí to moc.

Dnes jsem jako obyčejně vstala, 12 minut a 4 opakované buzení budíkem. Hledám čisté spodní prádlo. Ve skříni poslední kusy z kategorie "Na doma dobrý". Tak to ne, do práce to musí mít trocha fazónu. Hledám v koši s čistým prádlem – nikde nic. Jedna ponožka, druhá jiná, atakdále. Nehledám v špinavém prádle samozřejmě. Nakonec jsem našla založenou kupičku omylem strčenou v dětské skříni. A podobné věci se mi stávají pořád. Nádobí ve dřezu po ránu prosící o umytí. Poprskaná koupelna, zbytky dětské zubní pasty na umyvadle, vlasy v kartáči a všude psí chlupy.

Je načase říct dost a naučit se dodržovat základní pravidla. Ano, i já jsem si se zájmem přečetla Zázračný úklid od Marie Kondo. Koncept je skvělý a má rozhodně pravdu. Moje maminka mi to říká už léta – když si uklidíš v bytě, uklidíš si v hlavě. Zbav se starých polozapomenutých věcí, chyť je do ruky, prohlédni, vyhodnoť a zařaď.

Fajn, buď patříte k lidem, kteří jsou již od malička vedeni udržovat věci více méně uklizeny, nebo jste jako já – zmatené pobíhání, dělání 10 věcí najednou a výsledky sporné. Nemohu se vymlouvat na to, že mám dvě malé děti, psa a manžel se do úklidu zapojuje leda vynesením odpadků z koše. Moje známa má děti tři a kdykoliv přijdu, mohli byste její dům fotit do časopisu. Přísahám, není ji vidět ani prach na podlaze ve slunečním paprsku. (Ono později jsem se dověděla, že jednou týdne ji chodí paní na úklid a žehlení, ale stejně.)

Takže sečteno podtrženo, udělala jsem si tabulku s týdenním rozvrhem pravidelného kolečka denního mini úklidu, co se prostě musí dát zvládnout i v podvečerní špičce mezi nákupem, vyzvedáváním dětí, vařením a rodinnými aktivitami. Nesnáším koncept sobotního VELKÉHO ÚKLIDU. Chápu, že někdy se to lépe nedá, než si vyhradit celý den na šmidlikání podlah a leštění porcelánu po babičce, ale 52 sobot v roce? Ne ne! Třeba luxovat kuchyň musím každý den, jinak bychom měly chlupy od Alice (naše kolie) všude. Většinou to už deleguji na děti, přiloží ruku k dílu, naučí se, že to není jen tak samo, a mají ze sebe dobrý pocit, že jo.

Takže – začnu víkendem

SOBOTA – koupelny, wc, zrcadla, kliky, podlahy (největší úklid v týdnu, stejně)

NEDĚLE – setřít pořádně linku, spotřebiče, stůl a židle, sem tam okna, podle toho jak jsou průhledná :)

PONDĚLÍ – prach, vysávání

ÚTERÝ – úklid oblečení v ložnici, hlavní praní, případně žehlení. To nesnáším.

STŘEDA - úklid v dětském pokoji

ČTVRTEK – úklid v obýváku a kuchyni

PÁTEK – převlékání ložního prádla, úklid v zádveří, boty

Ostatní pořád dolaďuji, samozřejmě, máme i dvorek a zahrádku, garáž atd.

Každý den je nutné vysávat, plnit a vyprazdňovat myčku, a průběžně – ach jo – uklízet, stírat a dávat na místo…

Jaké triky máte vy?