Máte potíže s učením a chováním?

? 10187

Agresivita jako reakce na posměch  ( 13.4.2002 21:17:28 Ivana Havlová,tři kluci-1 rok,3 a 8 let )  Můj osmiletý syn má od první třídy ZŠ problémy s chováním.Již první den uhodil spolužačku proto,že se postavila do dveří a odmítla ho pustit na záchod.Syn je malý a drobný,jeden z nejmenších ve třídě,zvláště ve srovnání s dětmi,které měly odklad docházky a nastoupily v sedmi letech,jako zmíněná spolužačka.Děti se mu kvůli jeho malému vzrůstu posmívají,on potom reaguje přemrštěně,většinou se začne prát.Po lékařské stránce je všechno v pořádku,jeho otec i děda byli v dětství malí,dorostli až během střední školy,takže je to spíše záležitost genetická a nic se s tím nedá dělat.Snad by to byl vyřešil odklad školní docházky, ale chlapec by špatně snášel odloučení od některých kamarádů ,je bystrý,na vysvědčení mívá max.dvě dvojky.Ve druhé třídě zde byl dokonce i náznak šikany ze strany starších žáků,vyřešili jsme to spolu s ředitelem,osobně jsem mluvila i s těmi chlapci a na nějakou dobu se zdálo,že bude klid..Asi před měsícem se stalo,že syn kopl spolužačku.Snažili jsme s ním o tom doma mluvit ,rozebírali celou záležitost,prosili ho,ať si posměch dětí tak nebere,pokud nemůže jinak,ať reaguje aspoň slovní agresí a ne hned napadením,ale je to těžké,ani se mu nedivím,že se někdy neovládne.Povahou je spíš introvert,své pocity dá najevo zřídka kdy,většinu jeho problémů ve škole se dozvídám spíše od jeho kamarádů.Nedávno mě zastavila vedoucí jednoho kroužku,který syn navštěvuje ,a vyprávěla mi o tom, jaký je zlatý kluk,když tam zrovna nejsou někteří kluci,kteří ho neustále škodolibě popichují a on jim to pak vrací.Snažíme se mu pozvednout sebevědomí poukazem na jeho schopnosti -běhá závodně na běžkách,hraje na housle,dobře čte,dokonce jsem k nám pozvala i některé z posměváčků ,aby se navzájem lépe poznali a otupilo se ostří,ale všechny pozvat nemohu a někdy nevím,jak dál,jak pomoci synovi,aby z něj vyrostl sebevědomý člověk,aby ustaly problémy s agresivitou ve škole.Manžel mě uklidňuje,že syn přece vyroste a že se každý kluk občas pere, ale já jsem doma v "první linii",navíc je mi syna líto a chci udělat vše,co se dělat dá.Těším se na odpověď a děkuji. Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 10178

Jak naučit na nočník  ( 12.4.2002 21:35:49 Helena Souchová ,dcera 15 měsíců )  Mé dceři je 15 měsíců.Je to neskutečně živé stvoření, od rána do večera se na chvíli nezastaví.(chododit začala už v 11 měsících).Při jídle jí musím násilím držet v židličce ,ale i z ní se už naučila vylézat.Dokonce i při přebalování s ní musím zápasit. Už od jednoho roku se jí snažím naučit chodit na nočník (prý by to už měla v jejím věku zvládat),jenže nejdéle tam vydržela sedět asi 30 vteřin, a to jí dávám do ručičky hračky,pití a mluvím na ní, snažím se jí všelijak zklidnít stejně vždy uteče...Už si vážně nevím rady... Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 10064

Důvěra v rodině  ( 7.4.2002 18:51:47 Aleš Randula )  Jsem rozvedeny, ziji s pritelkyni, ktera ma ve vychove 9 letou dceru ze sveho manzelstvi. Ja mam z manzelstvi dva syny, pricemz ten mladsi, kteremu je 14 let, je v me peci. Spolecne mame jeste 1,5 leteho syna. V obdobi cca 4 meisicu zpet, jsme zacli pozorovat u meho syna velice naladove chovani, vlmi casto se zapleta do vlastnich lzi, a co je horsi, zacly se ztracet mensi obnosy penez. Zhorsil se i prospech ve skole, je v 8 tride. Na obe starsi deti jsou kladeny stejne naroky primerene jejich veku a i jejich potreby, ktere maji jsou naplnovany vcetne mimoskolni cinnosti. Kapesne ale nemaji. Dcera pritom vsechny penize, ktere dostane od pribuznych uklada a je videt, ze ma snahu s nimi ucelne nakladat. U syna se jedna ale o pravy opak, i kdyz mame snahu jej naucit ucelnemu hospodareni, v moimente, kdy ma nejake penize, okamzite je utraci i kdyz se jedna o uplne pitomosti. V okamziku, kdy se chceme dopatrat nejake pravdy, jak s penezi zachazi, dostava se do spiraly lzi a vymyslu. Posledni takovy pripad nastal pred nekolika dny, kdy mu byvala manzelka dorucila bez meho vedomi mobilni telefon, po kterem velice touzi, i kdyz o ucelnosti jsme nekolikat hovorili, a jen pro to, aby jej mohl zacit pouzivat, vzal si SIM kartu z rezervy, ketera je doma a navic i financni castku, pro pokryti kreditu. Kdyz jsem s nim na toto tema hovoril, podotykam ze v klidu, bez nejakeho revu ci trestani, sdelil mi nakonec, ze MT mu zaslala jeho mama, aby si s nim mohla obcas promluvit bez meho vedomi a ja tak ztratil kontrolu nad tim, co vlastne dela. Kdyz jsem se toto snazil byvale manzelce vytknout s tim, ze si to nepreji, doslova se mi vysmala. Tyto problemy pretrvavaji cca od tohoto pololeti, zijeme takto jiz dva roky a drive zadne problemy nebyly. Pritom muj mladsi syn mel sam zajem u mne bydlet a ja jsem mu toto umoznil. Dekuji za pripadnou radu ci odpoved. Randula Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 10060

Dětská práva  ( 6.4.2002 23:18:57 Kamila Kyseláková )  Dobrý den, ráda bych se informovala na to, jestli existují nějaká dětská práva týkající se přímo školy. Teda ve vztahu k učitelům, spolužákům a vůbec všeobecně ke škole? Mohu se nějak bránit, jestliže si myslím, že si učitelka na mé dítě zasedla? Co je povinností třídního učitele a co si naopak nemůže dovolit? Byla bych moc ráda, kdyby jste mně informovala s jakých kruhů čerpáte tyto informace. Děkuji s pozdravem Kyseláková Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 10003

Změna chování 3leté dcery  ( 4.4.2002 12:23:21 Alice, jedna temer trileta dcera )  Dobry den, chtela bych se Vas zeptat, proc se nase temer trileta dcera zacala takto chovat. Zijeme daleko od rodicu manzela, kteri nas prijeli na dva tydny navstivit. Od soboty, kdy prijeli do stredy to bylo bez problemu, ktere nastaly, kdyz se vecer vratili rodice z vyletu a ja jsem chtela dat diteti veceri. Dcera na me zacala kricet bez bez pryc pryc a jeste me prastila. Zustala jsem jako oparena a rodice na to nijak nereagovali. Pak babicka rekla, ze dceri bude cist ja jsem sedela v kresle a dcera chtela tu knizku, kterou jsem ji pred veceri cetla ja . Tak si pro ni sla a kdyz sla kolem me tak na me opet kricela bez a zle a jeste me tou knizkou prastila. Hluboce se me to dotklo a sla jsem tedy pryc. Dcera byla vesela a babicka ji nakonec cetla v pokoji do doby nez sla dcera spat. Takto se to opakuje vlastne kazdy den s malymi zmenami, ze kdyz jde kolem me, tak me kopne, nebo prasti. Nenecha se ode mne obleknout sehnout na sebe, ale jen, kdyz prijdou rodice.Kdyz jsme semy venku tak je opet hodna a vcelku prijatelne se chova. Najednou je silena atmosefera, protoze ja to velmi tezce nesu. Nez rodice prijeli, tak jsme s dcerou mely pekny vztah. Mam dceru velmi rada venuji se ji cteme si, hrajeme. Vcera jsem si s dcerou chtela jit stavet lego kostky a babicka tam sedela take a dcera na me zacala kricet, ze jsem ji kostky ukradla a at jdu pryc. Tak jsem dceru placla na zadek a odnesla ji vedle do pokoje, abych ji bez svedku vysvetlila, ze se tak z maminkou nemluvi, ale mam pocit, ze to bylo jeste horsi, babicka place pry je litostiva a dedecek kdykoliv zacnu dceru vychovavat nebo ji okriknu, kdyz plive piti tak hned pribehne a zacne vsechno urovnavat. vazne nevim, jak se k dceri chovat zda ji placnout a vysvetlovat bez pritomnosti dalsi osoby nebo to prechazet. Manzel tvrdi, ze je to kysele zeli zbytecne a ze si toho nemam vsimat, ale nebude se to stupnovat ? Dekuji Vam mnohokrat za radu s pozdravem Alice Odpověď Vaše zkušenosti: Re: proc se dite tak chova (Blanka,syn 7,5roku) Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 9981

Strach  ( 3.4.2002 14:16:23 Alena, dcera 18 měsíců )  Vážená paní magistro, máme 18 měsíční dceru, která se vyvíjí myslím naprosto normálně. Pouze je trochu bázlivější. Bojí se některých cizích lidí převážně mužů a některých dětí. Pokud se k ní na hřišti přiblíží nějaké dítě a chce ji např. obejmout začne plakat a běží pryč.Jinak si na pískoviěti normálně hraje. Nejvíce se bojí dvouletého syna, mé kamarádky. Chlapec je poněkud aktivnější dítě. Několikrát ji porazil (nic se dceři samozřejmě nestalo) jinak nic vážnějšícho jí nezpůsobil. Strach z chlapce došel již tak daleko, že jakmile ho jenom vidí už pláče. Boužel nevím jak se mám správně zachovat, jak mám dceři pomoci od strachu. Samozřejmě bych se s kamarádkou nechtěla přestat vídat, ale na druhou stranu nechci dceru trápit. Děkuji za odpověď. Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 9851

Dcera podvádí ve škole  ( 25.3.2002 22:34:12 Jaroslav Makrlík )  Prosím o radu.Dnes přišla dcera ze školy s pozvánkou k p.řediteli ve věci zfalšování 6 ti známek z matematiky v žákovské (6. třída ZŠ).Dcera měla s matematikou vždy drobné potíže,ale vždy vystačila nejhůře s trojkami.V poslední době se začala docela zlepšovat,ovšem jen díky tomuto podvodu.Když měla v minulosti problémy a nosila horší známky,snažili jsme se jí zajistit ve škole tzv. doučování,ale nepochodili jsme.Škola prý nic takového neprovozuje.Z ostatních předmětů má známky 1-2 ve dvou předmětech 3.Poslední vysvědčení z matematiky bylo také za 3 a měla šanci i na 2.Moje žena matematiku nebere vůbec,já s ní nemám problém ani třeba ve složitějších úlohách nebo geometrii,ale zase nejsem naprosto schopen didaktického přístupu a dceři něco vysvětlit.Co s tím?Není třeba diskalkulik?Děkuji za odpověď.Makrlík J. P.S. Díky jejímu "zlepšení" (6x z 5 na 1) dokonce dostala za odměnu od táty jeho starší mobil a od maminky 3 dny na kontraktu,tedy bez školy.Omluvena byla.Teď si oba připadáme jako idioti.Tělesné tresty téměř neprovozujeme,i když v tomto případě nás oba velmi svědí ruce. Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 9778

Puntíkový systém  ( 22.3.2002 9:54:14 Vlaďka H., syn 5 let )  Vážená paní magistro, chci se Vás zeptat na problém s chováním mého 5-ti letého syna. Je velmi inteligentní a chytrý (což mi říkají i ve školce), je však velmi neposlušný a neukázněný. V poslední době na něj vůbec nic neplatí. Žádné zákazy, domluvy, tresty. Když mu zakážu za neposlouchání nebo zlobení třeba Večerníček, tak mi řekne, že se stejně nechtěl dívat. Když mu plácnu přes ruku nebo přes zadek, briskně odpoví, že ho to stejně nebolelo. Snažím se mu pak vysvětlit, že nedostal proto, aby ho to bolelo, ale proto, aby si uvědomil, že udělal něco nesprávného. Ale vše mi připadá marné. Příště je to zase stejné. V poslední době si na něj stěžují ze školky, že sám vymýšlí vylomeniny a popichuje ostatní děti ke zlobení, když mu paní učitelka řekne, že to nesmí, přikývne, že ví, ale jakmile se učitelka otočí, provede něco dalšího. Přitom když je sám a plně se mu věnujete, máte dojem, že to je ten nejchytřejší a nejhodnější kluk (to mi potvrdila i p.učitelka).Doma se mu snažím věnovat, chodím s ním ven, hrajeme doma hry, čteme si knihy, když musím něco dělat, tak mi buď pomůže nebo si hraje sám. Tatínek na něj nemá moc času, protože má 2 zaměstnání. Už tolikrát jsem mu domlouvala, snažila jsem se s ním řešit všechny možné situace, do kterých se může dostat a jak se má při nich chovat (při spaní ve školce nevstávat, otočit se k dětem zády a nevšímat si ostatních), když ho někdo bude stahovat ke zlobení, říct, že to není správné a jít si hrát s někým jiným, sám nevymýšlet nic, co by nebylo správné a rozzlobilo by p. učitelku či jiného dospělého (babičku, tatínka nebo mě). On to chápe, prodiskutujeme to spolu, slíbí, že se polepší, ale přitom si dál jede podle svého. Tzn. zlobení a neposlouchání. Teď naposledy jsem vymyslela, že mu řeknu, že ho odhlásím z již objednané letecké dovolené k moři (na kterou se neskutečně těší), zavedeme doma "puntíky" - černý za zlobení, červený za pochvalu a kterých bude víc, tak potom buď pojede na dovolenou a znovu ho přihlásím, nebo zůstane doma. Mám však strach, že to nezvládne, černých puntíků bude jako naseto a na dovolenou pravěpodobně stejně pojede (protože jsem ho samozřejmě odhlásila jen naoko). Sice jsem mu několikrát řekla, že věřím, že je šikovný a chytrý a jistě se mu podaří to, aby měl červených puntíků hodně a černých úplně malinko, ale vnitřně o tom přesvědčena nejsem. Myslela jsem, že když mu pohrozím zákazem něčeho, na co se skutečně těší, tak to bude mít účinek, ale prozatím to tak nevypadá. Sice to obrečel, ale změnu v chování nevidím. Na závěr bych ještě napsala, že se snažím být v zákazech důsledná a když mu něco za trest zakážu, tak to pak nedovolím, ani kdyby mě přemlouval a sliboval, že už bude hodný. Jaký názor máte, paní magistro, na onen, "puntíkový systém"? Děkuji za odpověď. Vlaďka Hankeová Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 9729

Rozvoj řeči  ( 20.3.2002 9:59:05 Andrea Crhová, Veronika 2 roky )  Vážená paní Magistro, chtěla bych se zeptat, jak nejlépe rozvíjet řeč u dvouletého dítěte. Mé dceři se zatím moc mluvit nechce. Vše ukáže gesty, používá hodně citoslovce, ale konkrétní slova používá minimálně. V poslední době se začala snažit opakovat slova, i když se jí to moc nedaří. Chtěla bych se zeptat, jak v tomto věku podpořit rozvoj řeči. Vím, že mezi 2.-3. rokem dochází k velkému rozvoji řeči,tak nechci nic zanedbat. Odpověď Napište váš názor, vaše zkušenosti.

? 9698

Kreslení  ( 19.3.2002 14:12:50 Radka, dva kluci )  Dobrý den, mám takovou otázku. Není to podle mého nijak závažný problém, přesto by mě ale zajímalo nějaký odborný pohled. Náš syn, kterému byly v zimě čtyři roky, nijak zvlášť nemiluje kreslení a už vůbec nekreslí postavy, jen vlaky, občas tramvaj a pak různé dveře, kterými je fascinován. Moje matka je učitelkou v mateřské škole a tvrdí mi, že je to špatně a že ho postavy musím naučit, nebo mu to jednou bude činit potíže. Mně je takovýto přístup k takto starému dítěti celkem cizí, a proto jsem se s matkou, která jej loni na podzim hlídala a učila jej postavy tak, že mu dala do ruky fix a předkreslovala mu je doslova prst po prstu, kvůli tomu nepohodla. Teď mi ale to samé tvrdila kamarádka, jejíž dítě naopak kreslí jednoho panáčka za druhým a ona také říká, že mu je mám předkreslovat. Vím, že se podle schopnosti kreslení, respektive podle toho, nakolik nakreslené odráží realitu, dá sledovat psychická vyzrálost dítěte, ale přesto si myslím, že se nemá trénovat. Syn je už tak poměrně obtížně zvladatelný, nemá sice dg ADHD či něco podobného, ale i psychologové se shodli, že má nezralou nervovou soustavu, takže se obtížně soustředí, nechá se snadno vyrušit, zajímá jej spousta věcí najednou a nic pořádně, má neustálou potřebu pohybu atd. Naštěstí se nám na podruhé podařilo najít školku, kde k němu našli cestu a říkají nám, že ano, je divoký, svéhlavý a nesoustředěný, ale zároveň chytrý, má výbornou slovní zásobu atd. My jsme proto rádi, že už projevil zájem o stavění ze Lega, modeluje občas sám od sebe z modelíny, maluje štětcem, stříjá si a lepí sám od sebe, ale všechno jsou to většinou abstraktní věci, nebo něco technického. Ve školce se výtvarky účastní, dělají hodně zajímavých věcí různými technikami. Chtěla jsem se zeptat, dza se přesto máme nějak zvlášť soustřeďovat na rozvoj kreslení jako takového? Děkuji za odpověď Odpověď Vaše zkušenosti: Re: Maličkost? Kreslení (Lidka, syn 7) Re: Maličkost? Kreslení (Eva,3 děti) Napište váš názor, vaše zkušenosti.