| Enži | 
 |
(6.9.2009 19:48:57)
Má dotaz jestli jste to některá z vás zažila.O tom,že jednou přijde moje dítě nasvět sekcí jsem věděla od 13 let.Zdá se dost času na smíření se. Ale měla jsem po porodu takový divný pocit,že těhoteství není ukončené.Možná to zní,,šábleˇˇ věděla jsem že prcek je na světě u mě v náručí,ale pořád jsem měla pocit,že jsem těhotná a šahala si na břicho a čekala na pohyby A někdy jsem i měla pocit,že ppohyby cítím Je to divný ten už je to v pohodě,ale dost mě to zaskočilo.Měla jste některá něco podobného?
|
| Snapeová | 
|
(6.9.2009 19:55:31)
Cítit po porodu pohyby je dokonce snad úplně normální. Já jsem to tedy nezažila, ale vyčetla jsem to v nějaké chytré knížce pro maminky.
|
|
| Vaal | 
|
(6.9.2009 19:58:08)
Taky jsem měla ten pocit, zvláště když se o CS rozhodlo nečekaně během 20minut a asi o měsíc dřív...jinak bych si ještě do konce těhotenství poležela..a najednou jsem byla v limbu...
No asi nemá smysl nad tím moc přemýšlet, je to rouhání...hlavně že to všechno dobře dopadlo 
|
|
| Insula | 
|
(6.9.2009 20:03:44)
Neměla jsem pocit neukončeného těhotenství, ale po prvním porodu jsem měla několikrát pocit, že se ve mě dcera pořád hýbe.  Sahala jsem si na břicho. Bylo to hezký a bylo mi i trošku líto, že už tam není.
|
|
| Lemora | 
|
(6.9.2009 20:18:23)
pocitem neukončeného těhotenství bych to asi nenazvala, ale měla jsem (zvláště po prvním CS) tendence nadále mluvit k miminku v bříšku a taky je fakt, že se mi ze začátku k synovi dost špatně hledala cesta, měla jsem pocit, jako bych měla miminko koupené v supermarketu  
|
| Enži |
|
(6.9.2009 20:56:52)
Taky jsem nebyla zahrnutá nepopsatelným štěstíByla jsem ráda,že ji mám v náručí,měla jsem ji ráda.Ale teď je to supér Už se s ní dá pořádně blbnout,komunikovat,směje se mazlí
|
| Zrzeček |
|
(7.9.2009 14:31:20)
Já měla zase pocit, že jsem si mimčo neodpracovala. Poprvé jsem rodila přirozeně a přestože jsem věděla, že podruhé to bude CS, nakonec bylo kvůli špatným monitorům vše narychlo a já najednou neměla břicho, dcera byla na JIPce... Hodně dlouho mi trvalo než jsem se s tím smířila a pořád jsem říkala, že jsem si jí neodpracovala.
|
|
|
| Albar |
|
(6.9.2009 21:09:33)
Já jsem měla akutního císaře v celkové anestezii a po probuzení jsem pořád hledala břicho, taky se mi zdálo, že miminko ještě cítím, ikdyž tam už není. Za dva dny je to rok a na mě to zas nějak všechno dopadá :(((
|
|
|
| foxina | 
|
(6.9.2009 20:51:47)
podobné pocity z náhle ukončeného těhotenství jsem zažila také, i když jsem rodila přirozenou cestou. syn se totiž narodil náhle o dva měsíce dříve, a moc nás to zaskočilo. když byl syn ještě na neonatologii a náhodou jsem někde potkala těhulku z větším bříškem, bylo to pro mě ze začátku dost těžké. časem se to srovnalo a beru to tak jak to přišlo.
|
|
| Siddhártha | 
|
(6.9.2009 21:29:13)
Já jsem něco podobného zažila u prvního císaře. Asi 14 dní jsem měla pocit, že jsem stále těhotná, i když jsem malou chovala. Ale už si nevzpomínám, jestli jsem čekala na pohyby. Fakt nevím.
Podle mě šáblá nejsi.
|
| Vercza | 
|
(6.9.2009 22:17:37)
Moje první sekce byla velmi předčasná a nečekaná v 26tt a pocit po ní byl spíš ten, že vůbec nejsem matkou, když jsem "neporodila". Dlouho jsem nedokázala říct (a zároveň tomu věřit), že jsem dceru porodila. Nešlo to. A dodnes s tím mám problém.
To samé pak se synem, sice téměř v termínu (38tt), ale přesto sekcí. Ten chybějící "porod" ale zaplnily pocity štěstí z dopečenýho a zdravýho dítěte, který můžu mít normálně u sebe a tu matku mu prostě okamžitě od začátku dělat, což u dcery nešlo a byl to děs. Myslím, že úplně jsem se s tím nesrovnala dodneška a PB ví, jestli někdy srovnám...
|
| máta | 
|
(6.9.2009 22:32:17)
Přesně, zažila jsem též a dodnes neřeknu, že jsem syna porodila, ale že SE narodil nebo spíš přišel na svět. Měla jsem akutní SC ve 33tt, takže ten pocit neukončeného těhotenství a závist těhulkám v pokročilém stupni tam byl velmi silně též. Ale neboj, časem to přešlo, i když to možná trvalo celý rok (ale byly k tomu i jiné komplikace). Dneska sice neřeknu "porodila jsem", ale jinak to neřeším. Synovi jsou 4.
Hodně štěstí!
|
| Kahlan+5 | 
|
(7.9.2009 18:24:04)
Ja jsem na tom podobne. Syn se narodil po cisarsku pred 14 dny a pro mne to opravdu nebyl porod, ale operace. Prvni dve deti jsem opravdu porodila, spontanne, prirozene, do vody. Bolelo to, ale psychicky to byla nadhera!!! Moc jsem se tesila na tento porod, ale 3 tydny pred terminem mel maly spatne ozvy a behem jednoho dne se rozhodlo o cisari. Mela jsem spinal, takze maleho jsem videla hned, prvni prilozeni bylo o 50 minut pozdeji, maly se okamzite prisal a pak uz jsme byli jen spolu, hned prvni noc spal se mnou v posteli. Takze bonding byl skoro stejny jako u predchozich deti, ale ten pocit byl naprosto jiny. Proste jsem si do nemocnice sla pro miminko. A musim rict, ze prestoze pro mne byl cisar uplne v pohode, bolesti prakticky zadne, hojeni v pohode, tak kdybych si mohla vybrat, urcite pujdu do prirozeneho porodu, kvuli tem super emocim tesne pote. Ale uz jsem se s tim srovnala, z porodnice jsme sli 5. den a vlastne v te dobe uz jsem to mela v sobe vyresene. Zameruju se na pozitivni stranky cisare a hlavne na to, ze miminko to tak skvele zvladlo. Na porodni vahu 2370g se dostal uz 4. den
|
| Jana+Lenka00+Julie 24.4.08 |
|
(8.9.2009 19:24:00)
Tak nevím, ale neměla jsem tento pocit ani u jednoho porodu. Oba porody jsem měla akutní CS. První po 36 hodinách bolestí, stahů byla sekce vysvobozením a já si konečněm ohla pořádně odpočinout. Malou jsem sice viděla až za 24 hodin, ale hned jsem ji milovala. Druhý porod jsem měla vyvolávaný kvůli těhu cukrovce a skončil také sekcí bohužel opět jsem se neotvírala a druhá dcera měla to samé co první nízka hladina kyslíku a ta byla do druhého dne potom na kyslíku, takže opět sekce. O obě dvě jse mse stašně bála, takže když jsem se viděla brečela jsem jak želva. Jen také jsem měla chvilku pocit jakoby se vě mě pořád hýbala, ale to až po druhé dceři.
|
|
|
|
|
|
| Balbína | 
|
(6.9.2009 22:27:32)
porodila jsem klasicky, synovi je 14 měsíců a ještě nedávno jsem měla pocit pohybu v břiše. Po porodu jsem si "ze zvyku" dlouho chránila břicho... Takže je to normální a měla bys ty pocity, kdybys rodila "normálně"
|
|
| Pole levandulové | 
|
(6.9.2009 23:15:53)
Ja se citila prazdna a smutna po prvnim porodu, ale nepricitala jsem to sekci, spis tomu, ze jsem rodila neplanovane na konci 38.tt. Pri druhem to sice taky bylo sekci a taky neplanovane o neco driv, ale asi uz jsem vedela, co mne ceka, navic to druhe tehu bylo dost neprijemne, tak jsem byla celkove rada, ze uz to mam za sebou a po brichu se mi nestyskalo. U obou porodu o casu sekce rozhodly deti samy, tim, ze mi praskla voda.
|
| Tuliša |
|
(7.9.2009 7:09:35)
Holky, to je zajímavý, nikdy mi nedošlo, že vlastně taky neříkám "porodila jsem". Mám dvě děti narozené císařem a žádné trauma z toho nemám, hlavně že jsou zdravé, ale je fakt, že jsem nikdy neřekla "porodila jsem".... Za měsíc mě čeká třetí císař a jsem ráda, že tentokrát to bude bez bolestí před tím, teda doufám
|
| TerezieK | 
|
(7.9.2009 7:26:58)
Autorko já jsem rodila akutní císařem po celodenních kontrakcích, snad půl roku mi trvalo srovnat se s tím divným pocitem. Měla jsem pocit, jakobych něco nedokončila, rodím rodím tlačím a najednou šmik, císař , mimino jsem viděla až po cca 8 hodinách
|
| dagmousek+V08 + M13 + J15 | 
|
(7.9.2009 14:44:11)
Já jsem také po půl dni bolestí musela akutně na CS. Maličký měl špatné ozvičky. Je to už rok a měsíc (téměř) a stále mám takový pocit, že jsem ten porod nedokázala dotahnout do konce. Vím, že je to "blbost" mít takové pocity. Hlavně, že vše dopadlo dobře. Ale stejně si strašně přeju, aby to druhé miminko, až ho tedy někdy budu čekat, se narodilo přirozeně. Nehledě na bolesti. Ty se dají vydržet. Nejhorší pro mě bylo, že když mě každé dvě hodiny prohlíželi, tak mi stále opakovali: "Bohužel, maminko, je to stejné jako předtím. Možná jste se otevřela o další půl cm." To už jsem byla hodně vyčerpaná a tato věta mě ubírala zbytek sil. Pak se začaly při kontrakcích ztrácet ozvičky, a to bylo asi z toho porodu to nejhorší, strach o miminko. Jinak jsem našeho syna milovala okamžitě, když mi ho ještě jako fialový křičící uzlíček na pár vteřin ukázali. Tedy já ho milovala už od té doby, co jsem zjistila, že jsem těhotná.
Myslím si, že veškeré pocity, které maminky po porodu prožívají, ať už po přirozeném porodu či CS, jsou normální, jen se jim nesmí podlehnout. 
|
|
|
|
|
| aaadula | •
|
(7.9.2009 9:49:50)
Měla jsem stejné pocity a mám je občas dodnes zvlášť proto, že jsem musela "rodit" sekcí ve 29.tt a malý byl extra maličký a k němu jsem mohla až po 3 dench, protože jsem neměla doprovod (nebyla jsem v nemocnici ve svém bydlišti) a sama bych tam nedolezla, protože jsem měla nějaké komplikace. Dodnes mám bolesti a část břichu pořád necítím.
Až když jsem malého viděla v inkubátoru, pak mi došlo, že je to pryč a dodnes trpím tím, že těhotenství neproběhlo až do konce a nemohla jsem ho rodit normálně a nebyla jsem u toho - vzhledem k situaci jsem měla celkovou anestezii. Prvního chlapečka jsem rodila přirozeně, i když to nebyl lehký porod,ale bylo to úplně jiné a mám pocit, že je to celkově jiné.
|
| Stanislava | •
|
(7.9.2009 14:48:13)
Tak já jsem měla prvního císaře akutního, druhého už jsem si sjednala a zaplatila a mám pocit, že jsem to všechno doslova vyhrála. Žádné pocity nedokončeného těhotensví mě neprovází a jen se usmívám jak jsem krásně obešla bolestivé porody.
|
| aaadula | •
|
(7.9.2009 17:35:32)
Tak to já už bych do císaře nešla ani za nic. Zlatý porod klasicky, i když těžký. Ale je fakt, že u mě asi hooodně spěchali a prot se možná trochu "chybička" vloudila.
|
|
|
|
| Pája, A+A :o) | 
|
(7.9.2009 14:04:53)
tak já jsem měla císaře dva.
První byl akutní během 20min kvůli hypoxii plodu a ještě při porodu vyvolaném kvůli špatným monitorům..takže můj pocit potom byl,že jsem měla divný pocit-že jsem dítě neporodila,že jsem selhala-ikdyž ne mou vinou-blbost,ale bylo to tak. když rodily nějaké kamarádky,měla jsem to hned znovu,hrůůůza! trvalo mi i nějaký den se s miminkem sblížit,byl na JIP dva dny a nemít ho u sebe,nevidět ho po porodu,fakt divný! po x měsících se to srovnalo,že ten pocit jakoby selhání přestal,ale trvalo to dlouho.
jinak podruhé opět akutní císař a to ve 26.týdnu těhotenství-TAKŽE O TĚHOTENSTVÍ,CO NEPROBĚHLO myslím psát ani nemusím...nejen,že těhu jsem si vůbec od začátku do toho brzkého konce neužila,byly to jen stresy,nervy,zda miminko vydrží,měla jsem vysoce rizikové těhu,ale nikdo mi neřekl,že bude miminko tak brzy venku-o měsíc dříve jsem s tím počítala,ale ne tak brzy! byl to tak malinký drobeček, napojený na všechny ty hadičky,přístroje atd. atd..kdo to nezažil,nemá cenu to popisovat,nejde si to představit,proto cítím s AAAdulou!!!! a vidět maminky s bříškem nebo jdoucí s miminky z porodnice,když vy nemůžete a jdete bez něj...teprve pak jde mluvit o nějakém nedokončeném těhotenství..pořád jsem si říkala,jak jsem krásně miminko v bříšku cítila a najednou nic a doma jsem také bez něj..bylo to hodně těžké. je to rok a pár měsíců,ale je to jako včera...
|
| aaadula | •
|
(7.9.2009 17:45:01)
Taky jsem měla velké problémy s miminky a těhotnými kolem. Měla jsem jich zrovna kolem sebe víc než dost. Většina mých kamarádek mimča čekala plus minus ve stejnou dobu, co se měl narodit náš bojovník a nebo už mimča měly. Chvíli mi trvalo než jsem se s nima byla schopná vůbec sejít, ale děti jsem nebyla schopná ani pochovat.
K malému jsem taky cestu hledala a pořád mám prostě pocit, že to není úplně to (a mos se za to stydím a mám kvůli tomu výčitky svědomí), co cítím k prvnímu rošťákovi, který přišel na svět přirozenou cestou, přestože ho miluju a jsem šťastná, že ho mám. Jsou to moje zlatíčka.
Když jsem nějakýho mimíska viděla v kočárku, bylo mi strašně zle a říkala jsem si, že do téhle podoby ten náš mrňousek nemůže dozrát. A dozrál, i když je pořád maličký.Ale na to, co má za sebou...
|
|
|
|
V její náručí
Valašský mikulášský jarmekZlín 
Radniční vánoční trhyČeské Budějovice 
Adventní víkendČeský Krumlov 
Valašská výstava betlémůZlín 
Vánoční koncert Chorea BohemicaPraha 3 
Valašský mikulášský jarmek
Radniční vánoční trhy
Adventní víkend
Valašská výstava betlémů
Vánoční koncert Chorea Bohemica
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)